Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Globální oteplování by mohlo způsobit dobu ledovou

Globální oteplování by mohlo způsobit dobu ledovou

stav arktického ledovce v roce 1979
stav arktického ledovce v roce 1979
stav arktického ledovce v roce 2003
stav arktického ledovce v roce 2003
Globální oteplování by mohlo zanedlouho v Severní Americe a západní Evropě způsobit dobu ledovou. Tento paradoxní scénář získává stále větší podporu mezi ekology a klimatology. Snímky, které byly pořízeny americkou družicí DMSP (Defense Meteorological Satellite Program), ukazují stav arktického ledu v roce 1979 a 2003.

Velké množství vody z tajícího arktického ledu by mohlo rušit nebo dokonce zastavit velké proudy v Atlantickém oceánu. Bez obrovského tepla (srovnatelné s výkonem miliónů jaderných elektráren), které přinášejí teplé mořské proudy k pobřeží Severní Ameriky a západní Evropy, by v Evropě mohla průměrná teplota klesnout o 5 až 10°C. Ve východní Severní Ameriky by byly teploty o něco vyšší. Takový pokles teplot by byl podobný jako při poslední době ledové před 20.000 let.

"Je těžké předpovídat co se stane," říká Donald Cavalieri, pracovník NASA (Goddard Space Flight Center), "protože Severní moře a Atlantik jsou velmi komplexní systémy s mnoha vzájemnými ovlivňováními mezi pevninou, mořem a atmosférou. Fakta ukazují, že Arktida by mohla potenciálně ovlivnit proudy, které oteplují západní Evropu a týkají se mnoha lidí."

Snímky z družic ukazují dlouhodobý úbytek arktického ledu. Podle klimatologa Josefina Comisa (NASA, Goddard Space Flight Center) byl v roce 1978 úbytek ledu 9% za desetiletí, podle současných studií je rychlost tání arktického ledu 14% za desetiletí.

Zdroj: www. science.nasa.gov
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »