Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hlášení bolidů pro nejširší veřejnost

Hlášení bolidů pro nejširší veřejnost

Bolid
Autor: ITMN

Spatřili jste velmi jasný meteor, jinak též bolid, podobně jako 9. 12. 2014? Pak je tu pro vás velmi jednoduchý a intuitivní způsob pro nahlášení této události, který vznikl v kooperaci AMS (American Meteor Society), IMO (International Meteor Organization) a sítě EDMONd. Tento článek je průvodcem, který vám ukáže, jak se může i hlášení laické veřejnosti bez širších astronomických znalostí, stát velmi cenným pro studium těchto výjimečných úkazů.

Úvod

Projekt hlášení bolidů vznikl z iniciativy AMS, tvůrcem projektu je Mike Hankey a kol. z American Meteor Society. V kooperaci s IMO pak dostal projekt nový, celosvětový rozměr. V současné době jsou k dispozici jazykové mutace tohoto hlášení, od původní angličtiny přes například francouzštinu, dánštinu, němčinu, češtinu, chorvatštinu až po arabštinu a japonštinu. Databáze si klade za cíl přehledné shromáždění vizuálních hlášení o jasných bolidech z celého světa s možností jejich třídění podle času, místa, případně podle průvodních jevů (doprovodný zvuk, rozpad).

Základní údaje hlášení

Po vstupu na úvodní stránku hlášení (viz. odkaz níže) se základními pokyny, musí pozorovatel zadat přesné umístění stanoviště, na kterém spatřil úkaz. Má dvě možnosti, jak tento údaj zadat do hlášení. První z nich je přesná adresa místa pozorování, druhou pak výběr pozice z portálu Google maps. V případě využití první možnosti dostane pak pozorovatel možnost upřesnit místo pozorování v grafickém rozhraní, opět na portálu Google maps.

1.Úvodní pokyny 2.Zadání místa pozorování - adresa

3.Zadání místa pozorování - mapa 4.Zadání místa pozorování - upřesnění

Po zadání pozice pozorovacího stanoviště přichází na řadu další, neméně důležitý údaj. Jedná se o čas pozorování (v místním čase, pro ČR tedy SEČ nebo SELČ) a také o délku trvání úkazu, kterou je možné zadat jak v předdefinovaném rozmezí, tak také přímo v sekundách.

5.Zadání času pozorování 6.Opakované potvrzení času pozorování

Určení směru letu bolidu

Důležitými údaji hlášení o pozorování bolidu jsou údaje o pozici začátku a konce dráhy bolidu. Okna pro zadání těchto parametrů jsou přizpůsobena laické veřejnosti, není tedy nutné zadávat azimutální souřadnice, ale je možné tyto údaje zadat graficky (posuvníkem). Pro zkušenější pozorovatele samozřejmě zůstává možnost zadat azimut i výšku začátku a konce úkazu pomocí obloukové míry (stupňů). Azimut je počítán běžným způsobem od severu přes východ na jih (sever = 0°, východ = 90°, jih = 180°, západ = 270°), výška pak také běžným způsobem (obzor = 0°, nadhlavník = 90°). Veškeré údaje je tedy možné zadat ve vztahu k pozemním objektům, např. k budovám nebo stromům, a to s pomocí rozhraní portálu Google maps.

7.Zadání směru letu 8.Směr pohledu pozorovatele 9.Směr pohledu pozorovatele - mapa

10.Určení azimutu počátku 11.Určení azimutu počátku - mapa

12.Určení výšky počátku 13.Určení výšky počátku - posuvník 14.Určení výšky počátku - rekapitulace

15.Určení azimutu konce 16.Určení azimutu konce - mapa

17.Určení výšky konce 18.Určení výšky konce - posuvník

Upřesňující údaje o bolidu

Po zadání základních údajů o dráze letu bolidu je nutné vyplnit podrobnější popis jevu. V prvním okně je možné zadat jasnost bolidu, přičemž není nutné znát magnitudovou škálu, ale je možné vyjít z pomocných symbolů některých jasných těles naší Sluneční soustavy (Měsíc, Slunce). Zároveň je možná definovat (převládající) barvu bolidu, případně popsat změnu barev v průběhu letu. Ve druhém okně je k dispozici popis zvukových efektů během jevu a po skončení jevu, případně je možné dopsat podrobný popis zvukových efektů (dunění, vysokofrekvenční zvuk, atd.). Poslední okno vám umožní popsat stopu po průletu bolidu (pokud se vyskytla), včetně délky v úhlové míře a doby trvání a také koncovou explozi a případně také fragmentaci (rozpad) bolidu během letu.

19.Jasnost a barva bolidu 20.Doprovodné zvukové efekty 21.Stopa, fragmentace, exploze

Identifikační údaje pozorovatele

Posledními údaji, které je nutné vyplnit, jsou kontaktní údaje na pozorovatele a také subjektivní ohodnocení pozorovacích zkušeností. Databáze vás následně informuje o uložení všech údajů do databáze a vy si následně můžete prohlédnout např. další hlášení o úkazu, který jste sami pozorovali.

22.Identifikační údaje pozorovatele 23.Oznámení o uložení údajů do databáze

24.Souhrn hlášení úkazu 25.Detail hlášení v databázi 26.Přehled jednotlivých úkazů a počet hlášení

Realizační tým projektu vám přeje mnoho štěstí a mnoho jasných bolidů!

Formulář hlášení:

Nahlásit bolid

Odkazy:

AMS

IMO

EDMOND




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. Od roku 1995 je vedoucím Hvězdárny Kroměříž. V současné době působí jako hlavní koordinátor databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Doplňující činností je pak vizuální pozorování komet. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Hlášení bolidu


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »