Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hory na Venuši pokrývají kovy

Hory na Venuši pokrývají kovy

Venue-Gula Mons
Venue-Gula Mons
Hory na planetě Venuši jsou pokryty tenkou vrstvou těžkých kovů. K tomuto závěru dospěli vědci z univerzity ve Washingtonu. V důsledku mimořádně vysoké teploty na povrchu planety přecházejí olovo a bismut do kapalného stavu. Unikající páry kovů ve vyšších vrstvách atmosféry (kde je nižší teplota) kondenzují a následně dopadají na horská úbočí. Tím lze vysvětlit, proč radary na kosmických sondách, které studovaly povrch Venuše, zaznamenaly vysokou odrazivost právě v horských oblastech planety.

Navíc vrstvička olova a bismutu přispívá také k vyšší jasnosti planety. Pokud se týká rozměrů, je Venuše srovnatelná s velikostí Země. Planeta je "zabalena" do velice husté atmosféry, která je tvořena především oxidem uhličitým. Průměrná povrchová teplota Venuše činí +465 °C. Atmosférický tlak na povrchu Venuše 90krát převyšuje tlak na povrchu Země. Pokud chcete na vlastní kůži zjistit, jak by působila atmosféra na kosmonauta, který by vystoupil na povrch Venuše, stačí si zajet k moři a ponořit se do hloubky přibližně jednoho kilometru. K tomu ještě nutno připočítat vysokou teplotu a složení atmosféry.

Povrch Venuše nejlépe prostudovala americká sonda Magellan, která prováděla radarové mapování v letech 1990 až 1994. Část povrchu Venuše zmapovaly (s menším rozlišením) také sovětské sondy Veněra 15 a 16.

Američtí vědci dospěli k závěru, že proces vzniku kovové kůry na povrchu hor na Venuši mohl probíhat několik miliónů let, a je tudíž reálný.

Podobné závěry publikovali již v roce 1995 američtí vědci z univerzity v Saint Louis. Zjistili, že oblasti planety, vypínající se do výšky více než 3 km nad okolním terénem, mnohem lépe odrážejí radiový signál radiolokátoru na palubě kosmické sondy. Tehdy vědci vyslovili předpoklad, že hory na Venuši jsou pokryty "námrazou" z kovových materiálů, kterými mohou být siřičitan olovnatý, chlorid měďnatý, zinek, arzén a bismut. Protože v minulosti existovala na Venuši intenzívní sopečná činnost, mohly být tyto prvky a sloučeniny vyvrhovány v podobě par do husté atmosféry planety.

Zdroj: Zemlja i vselennaja 5/1995 a spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša a Mars nad sídliskom

20.01. 2017, 18:58-19:45 SEČ; Canon 400D+50mm/2.8; 100ISO; 5s expozícia v 1min intervaloch.

Další informace »