Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST objevil zásoby vody na planetce Ceres

HST objevil zásoby vody na planetce Ceres

Ceres_HST.jpg
Pozorování planetky č. 1 Ceres - největší známé planetky v pásu asteroidů odhalila, že toto těleso může být "miniplanetou" a může obsahovat velké množství čistého vodního ledu pod povrchem.

Pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) také prokázala, že Ceres svými charakteristikami připomíná kamenné terestrické těleso, jako je naše Země. Tvar planetky Ceres je téměř kulový (podobně jako u Země), což může naznačovat, že planetka má diferencované nitro - tvoří ji vnitřní kamenné jádro a tenká kůra, pokrytá prachem.

"Ceres je planetární embryo," říká Lucy A. McFaddenová (Department of Astronomy, University of Maryland, College Park), členka týmu, který prováděl pozorování planetky. "Gravitační poruchy, způsobované Jupiterem před miliardami roků, zabránily planetce Ceres nabalit na sebe akrecí více hmoty a dorůst do podoby dospělé planety."

Porovnani_planetek.jpg

Planetka Ceres má průměr přibližně 930 km. Najdeme ji mezi desítkami tisíc dalších těles v hlavním pásu planetek, který se rozkládá mezi drahami planet Mars a Jupiter. Tento "prstenec" pravděpodobně obsahuje původní tělesa Sluneční soustavy, kterým nebylo souzeno akumulovat tolik hmoty, aby se z nich staly opravdové planety. Ceres obsahuje 25 % celkové hmotnosti těles v hlavním pásu planetek. Pluto, nejmenší planeta Sluneční soustavy, je pouze 14krát hmotnější než Ceres.

Po dobu devíti hodin čistého času pozorovali astronomové planetku Ceres pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys), umístěné na palubě HST. Za tuto dobu se planetka jednou otočila kolem své rotační osy. HST pořídil 267 fotografií planetky Ceres. Z těchto momentek astronomové určili, že tvar planetky se velmi blíží ideální kouli. Její rovníkový průměr je o něco větší než průměr polární. Počítačové modely naznačují, že takováto tělesa jsou uvnitř diferencovaná: hustější materiál je soustředěn v jádru, zatímco lehčí minerály se nacházejí blízko povrchu. Podobně jsou uvnitř diferencované všechny terestrické planety.

Astronomové se domnívají, že vodní led může být ukryt pod kůrou planetky, protože její hustota je nižší než průměrná hustota zemské kůry. A navíc spektroskopický výzkum povrchu planetky přinesl důkazy přítomnosti minerálů, obsahujících vodu. Za předpokladu, že planetka Ceres je z 25 % složena z vody, potom jí může mít více, než činí zásoby pitné vody na Zemi. Voda na planetce Ceres může existovat pouze v podobě ledu, nacházejícího se v plášti tělesa, který obaluje tuhé jádro planetky.

Ceres je první objevenou planetkou ve Sluneční soustavě. O její objev se zasloužil sicilský astronom Giuseppe Piazzi, který ji spatřil prvního dne roku 1801. V současné době je známo 99 947 očíslovaných planetek, u nichž jsou známy jejich přesné dráhy kolem Slunce.

Publikované fotografie v úvodu článku byly pořízeny v časovém intervalu 2 hodin 20 minut. Za tuto dobu planetka absolvovala zhruba jednu čtvrtinu své rotační periody. Jasná skvrna, která je patrná na každém obrázku, je zatím záhadou. Je jasnější než její okolí. Povrch planetky je velmi tmavý, odráží pouze velmi malou část dopadajícího slunečního světla.

Fotografie planetky Ceres byly pořízeny na přelomu let 2003 a 2004. Pozorování se provádělo ve viditelném a ultrafialovém světle. Astronomové zvýšili při zpracování jednotlivých obrázků jejich kontrast, aby vynikly zajímavé oblasti na povrchu planetky.

Credit: NASA, ESA, J. Parker (Southwest Research Institute), P. Thomas (Cornell University), and L. McFadden (University of Maryland, College Park)

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »