Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hubble objevil nové měsíce Pluta

Hubble objevil nové měsíce Pluta

2005-19-h-pluto-moons-orbit.jpg
Dráhy měsíců Pluta
Tisková zpráva z 31.10.2005 přinesla překvapující informaceo planetě Pluto - devátá planeta sluneční soustavy má již tři měsíce. K měsíci Charon (objeven 1978) přibyly dva měsíce objevené pomocí HST. Pokud bude objev potvrzen, bude pravděpodobně možné poodkrýt původ a vývoj Pluta, obecněji objektů Kuiperova pásu se satelity. Kuiperův pás je rozhlehlá oblast za drahou Neptuna "obývaná" ledovými a kamennými tělesy.

Planeta Pluto byla objevena v roce 1930. Charon, jediný měsíc, jehož existence byla potvrzena objevila pozemní observatoř v roce 1978. Současní kandidáti na měsíce (provizorní označení S/2005 P1 a S/2005 P2) se nacházejí v dvakrát, respektive třikrát dále od planety než Charon. Na únor jsou naplánována další pozorování, která mají povrdit objev. Teprve poté bude moci IAU přidělit měsícům jména.

"Potvrdí-li se objev, bude Pluto prvním známým objektem Kuiperova pásu s více než jedním satelitem" uvádí Alan Stern, jeden z vedoucích výzkumného týmu a pokračuje dále "Naše výsledky naznačují, že tělesa Kuiperova pásu mohou mít více než jeden měsíc. Vědci věnující se výzkumu planet by tento fakt měli zapracovat do modelů vzniku Pluta.".

2005-19-a-original.jpg
Objevové smínky pocházejí z 15. května 2005, zkoumané objekty jsou 5 000krát slabší než Pluto. O tři dny později byly tyto objekty stále na snímku a vykazovaly pohyb okolo Pluta. Jedná se o výsledek dlouhodobého výzkumu. Andrew Steffl tvrdí, že výskyt dalších měsíců o průměru větším než 10 mil je nepravděpodobný. Oprava 3.11.2005 Omlouváme se čtenářům za chybný překlad ("je pravděpodobný"). Děkujeme J. Holusovi za upozornění.

O Plutu se (nejen) v nedávné době rozeběhla debata o tom, zda se opravdu jedná o planetu. Např. článek J. Veselého Jsme připraveni snížit počet planet na osm?

K Plutu se má na začátku příštího roku vydat sonda New Horizons. Lze předpokládat, že její pozorování přinesou mnoho nových informací o tomto vzdáleném objektu sluneční soustavy. Ať už to je, či není planeta...

Zdroje:
Tisková zpráva
Snímky




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »