Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak planety přicházejí o skvrny

Jak planety přicházejí o skvrny

jupredspot_vg2.jpg
Oblíbené téma globálního oteplování a s tím související změna klimatu se, jak se zdá, netýká jen naší planety. Velké změny probíhají v atmosféře Jupitera, největší planety sluneční soustavy. Ale ani další obří planety nezůstávají pozadu. Globální změny teploty povedou k tomu, že v nejbližších 10 letech zmizí z atmosféry Jupitera četné víry, které v dalekohledu pozorujeme jako skvrny.

Jestli jsou představy vědců z University of California (Berkeley, USA) správné, pak planetu Jupiter čekají velké klimatické změny. Řada malých skvrn, pozorovatelných v současné době, zmizí. To se však netýká tzv. Velké rudé skvrny, jejíž rozměry mohou dosáhnout dvou až tří průměrů Země. Jedná se o velmi stabilní útvar, pozorovatelný v dalekohledech již více než 300 let. Protože se nachází poblíž rovníku a jedná se o úctyhodný útvar, zánik mu zatím nehrozí. Alespoň to tvrdí Fillip Marcus, profesor kalifornské univerzity.

Předpokládané změny klimatu, o kterých hovoří Fillip Marcus, ukončí 70letý klimatický cyklus, který započal vznikem tří zvláštních skvrn, tzv. "bílých oválů", které se vytvořily v roce 1939 jižně od Velké rudé skvrny. Dvě bílé skvrny však již zanikly: jedna na přelomu let 1997-98, druhá v roce 2000. Jejich zánik svědčí o "začátku konce" klimatického cyklu, v souladu s počítačovými modely, které vypracoval Fillip Marcus.

Skvrny na Jupiteru jsou v podstatě obrovské vzdušné víry. Podobně jako na Zemi víry, které rotují ve směru hodinových ručiček, jsou označovány jako anticyklony, opačně rotující víry jako cyklony. Na Zemi dochází k zániku hurikánů během několika dnů či týdnů, na Jupiteru se "dožívají" několika desítek až stovek roků.

Cassini-PIA05386.jpg
Kosmická sonda Cassini, která se blíží k planetě Saturn, vyfotografovala splynutí dvou tmavých skvrn v atmosféře planety. Úkaz je patrný na fotografiích pořízených ve dnech 22. 2. až 22. 3. 2004. Každá skvrna měla průměr asi 1 000 km. Rychlost proudění v atmosféře Saturna je 450 m/s, což je přibližně 10krát více než na Zemi a zhruba 3krát více, než rychlost proudění v blízkosti Jupiterova rovníku.

Neptune_print.jpg
Snímky planety Neptun, které pořídil Hubblův kosmický teleskop (HST) v rozmezí let 1996 až 2002 naznačují, že také v atmosféře této "modré" planety dochází k pozorovatelným změnám (ke střídání ročních období). Avšak vzhledem k oběžné době planety Neptun kolem Slunce trvá jedno roční období zhruba 40 let.

Zdroj: spaceref.com, ESA a oposite.stsci.edu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2018

25. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše prochází těsně kolem Jesliček a je večer nad severozápadem. Jupiter je večer nad jihem, Saturn se objevuje před půlnocí a Mars v druhé polovině noci. K asteroidu Ryugu přilétá sonda Hayabusa 2. Opportunity má problém s prachovou bouří. Před 40 lety objevil Jim Christy měsíc Pluta, později nazvaný Charon.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2018 obdržel snímek „Jupiter“, jehož autorem je Pavel Prokop Na jedné astronomické pozorovací meteorářské expedici, v roce 1957, vznikla na nápěv tehdy ještě populární písničky „Cestářská“ písnička úplně nová, astronomická - Vývoj vesmíru, Země

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ranní NLC nad Pardubicemi

Širokoúhlý záběr z 2:59 SELČ. NLC jsou pěkně vidět v mezeře mezi vrstvami nižší běžné oblačnosti. Na severovýchodním obzoru pod nimi jasně září světla Pardubic.

Další informace »