Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak planety přicházejí o skvrny

Jak planety přicházejí o skvrny

jupredspot_vg2.jpg
Oblíbené téma globálního oteplování a s tím související změna klimatu se, jak se zdá, netýká jen naší planety. Velké změny probíhají v atmosféře Jupitera, největší planety sluneční soustavy. Ale ani další obří planety nezůstávají pozadu. Globální změny teploty povedou k tomu, že v nejbližších 10 letech zmizí z atmosféry Jupitera četné víry, které v dalekohledu pozorujeme jako skvrny.

Jestli jsou představy vědců z University of California (Berkeley, USA) správné, pak planetu Jupiter čekají velké klimatické změny. Řada malých skvrn, pozorovatelných v současné době, zmizí. To se však netýká tzv. Velké rudé skvrny, jejíž rozměry mohou dosáhnout dvou až tří průměrů Země. Jedná se o velmi stabilní útvar, pozorovatelný v dalekohledech již více než 300 let. Protože se nachází poblíž rovníku a jedná se o úctyhodný útvar, zánik mu zatím nehrozí. Alespoň to tvrdí Fillip Marcus, profesor kalifornské univerzity.

Předpokládané změny klimatu, o kterých hovoří Fillip Marcus, ukončí 70letý klimatický cyklus, který započal vznikem tří zvláštních skvrn, tzv. "bílých oválů", které se vytvořily v roce 1939 jižně od Velké rudé skvrny. Dvě bílé skvrny však již zanikly: jedna na přelomu let 1997-98, druhá v roce 2000. Jejich zánik svědčí o "začátku konce" klimatického cyklu, v souladu s počítačovými modely, které vypracoval Fillip Marcus.

Skvrny na Jupiteru jsou v podstatě obrovské vzdušné víry. Podobně jako na Zemi víry, které rotují ve směru hodinových ručiček, jsou označovány jako anticyklony, opačně rotující víry jako cyklony. Na Zemi dochází k zániku hurikánů během několika dnů či týdnů, na Jupiteru se "dožívají" několika desítek až stovek roků.

Cassini-PIA05386.jpg
Kosmická sonda Cassini, která se blíží k planetě Saturn, vyfotografovala splynutí dvou tmavých skvrn v atmosféře planety. Úkaz je patrný na fotografiích pořízených ve dnech 22. 2. až 22. 3. 2004. Každá skvrna měla průměr asi 1 000 km. Rychlost proudění v atmosféře Saturna je 450 m/s, což je přibližně 10krát více než na Zemi a zhruba 3krát více, než rychlost proudění v blízkosti Jupiterova rovníku.

Neptune_print.jpg
Snímky planety Neptun, které pořídil Hubblův kosmický teleskop (HST) v rozmezí let 1996 až 2002 naznačují, že také v atmosféře této "modré" planety dochází k pozorovatelným změnám (ke střídání ročních období). Avšak vzhledem k oběžné době planety Neptun kolem Slunce trvá jedno roční období zhruba 40 let.

Zdroj: spaceref.com, ESA a oposite.stsci.edu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zoskupenie planét na rannej oblohe

Planéty Venuša, Mars a Merkúr a ako bonus blízka konjunkcia Mesiaca s hviezdou Regulus v súhvezdí Leva.

Další informace »