Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak staré jsou Saturnovy prstence?

Jak staré jsou Saturnovy prstence?

Saturnův recyklovaný prstenec. Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder
Saturnův recyklovaný prstenec. Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder
Saturnovy prstence pravděpodobně nevznikly v době dinosaurů (235 až 65 miliónů let), ale už před 4,5 miliardami let - tedy v době, kdy vznikala Sluneční soustava.

Napozorovaná data z Voyagerů a později z HST ukazují, že Saturnovy prsteny jsou relativně mladé, proto astronomové předpokládali, že pravděpodobně vznikly při srážce komety s velkým měsícem, který se rozpadl (možná před 100 milióny let).

Podle vlastností prstenců odhalených sondou Cassini, která k Saturnu dorazila v roce 2004, to vypadá, že nevznikly během jediné katastrofické (kataklyzmatické) události. Stáří jednotlivých prstenců se velmi liší a materiál prstenců je neustále recyklován, proto vypadají tak „mladě“.

Clumpy Moons
Clumpy Moons
„Důkaz naznačuje, že Saturn měl prstence během celé své historie,“ řekl Esposito (University of Colorado's Laboratory for Atmospheric and Space Physics). „My vidíme rozsáhlý, rychle recyklující materiál prstence, v němž jsou ustavičně rozbíjeny měsíce na částice, které se pak shromažďují a formují v nové měsíce.“ („Neforemný měsíček". Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder)

Larry Esposito (University of Colorado, Boulder), vedoucí pracovník pro ultrafialový spektrograf na palubě sondy Cassini (Ultraviolet Imaging Spectrograph) a Miodrag Sremcevic (University of Colorado) prezentovali tento objev ve čtvrtek 13. prosince na výročním zasedání Amerického geofyzikálního svazu (American Geophysical Union, AGU) v San Francisku (10. – 17. prosince 2007). Teorii, že materiál Saturnova prstence je neustále recyklován, bude také publikována v aktuálním vydání časopisu Ikarus.

Podle Esposita nevznikly včera (myšleno v kosmickém čase) a není to náhoda, že „planetární prstence vidíme právě teď“. „Pravděpodobně tam vždy byly, jen se neustále měnily a budou tam ještě mnoho miliard let.“

Pokud by prstence byly tak staré jako Saturn, musely by být tmavší kvůli pokračujícímu znečištění „dopadajícím“ meteorickým prachem. Ale nová pozorování sondy Cassini ukazují, že množství vířícího materiálu (ledu, prachu a kamenů) uvnitř obrovského systému Saturnových prstenců je mnohem větší než se předtím odhadovalo. Tato skutečnost pravděpodobně vysvětluje, proč se prstence jeví pozemním dalekohledům i sondám relativně jasné, tedy mladé.

„Čím více hmoty je v prstencích, tím více se ho může recyklovat a tím více kosmického znečištění se rozšiřuje kolem,“ řekl Esposito. „Pokud by toto znečištění představovalo mnohem větším objemem materiálu v prstenci, došlo by k jeho zředění a to by nám pomohlo vysvětlit, proč se prstence jeví jasnější a víc původní než jsme očekávali.“

Staring Mittens
Staring Mittens
Velmi slabý prstenec F objevil Esposito v roce 1979 na základě snímků ze sondy Pioneer 11. Astronomové při pozorování zákrytů hvězd prstenci objevili v prstenci F 13 objektů o rozměrech od 27 m do 10 km. Většina z nich byla průsvitná – aspoň nějaký svit hvězd přes ně prošel – z čehož astronomové vyvozují, že se pravděpodobně jedná o dočasné shluky ledového balvanů, které kvůli konkurenčním procesům neustále narůstají a zmenšují se, rozbíjejí se a spojují se. Tým „neforemné shluky“, podobající se měsíčkům, pojmenoval jmény obvyklými pro kočky - „Mittens“ a „Fluffy“, protože stejně jako kočky neustále přicházejí a odcházejí a mají několik životů. (Velmi jasný objekt "Mittens". Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder)

Esposito zdůraznil, že Saturnovy prstene v budoucnu nebudou ty stejné prstence, které vidíme dnes. Přirovnává to k velkým městům jako je San Francisco, Berlín nebo Peking. „Zatímco samotná města budou existovat po celá staletí nebo tisíciletí, tváře lidí na ulici se stále budou měnit kvůli ustavičným porodům a věku nových občanů.“ Také by se dalo říct: „Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky.“

Video: “Clumpy Moons“ a “Staring Mittens“

Zdroj: www.spaceflightnow.com a http://saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Malý princ

Fotografovanie polárnej žiary znemožnila oblačnosť, tak bolo treba nájsť alternatívny plán.

Další informace »