Jaká byla konference ECCO 2015?

Do Ondřejova se sjely více než dvě desítky účastníků a přednášejících z několika zemí Evropy. Někteří účastníci se dopravili až do Ondřejova již v pátek odpoledne a mohli se tak zúčastnit neformálního setkání u ohně na louce pod 65-cm dalekohledem.

Seminář jako takový zahájil v sobotu dopoledne za SMPH hlavní organizátor Jakub Černý. Za hostící instituci se slova ujal Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty ASU. Myslím, že to bylo poprvé v historii SMPH, kdy byla jednacím jazykem semináře Angličtina, a za sebe mohu říct, že to byla zajímavá zkušenost.

Sobotní dopolední program zahájil Thomas Lehmann (DE) s příspěvkem 'Total Comet magnitudes from CCD/DSLR photometry'. Pozorovatelé komet pomocí CCD techniky si jistě vybaví dalekosáhlé diskuse a problémy týkající se návaznosti CCD fotometrických údajů a vizuálních pozorování. Thomas ve svém příspěvku ukázal, že pečlivým zpracování dat z moderních CCD snímačů (ve vizuálním oboru a za kvalitních pozorovacích podmínek) žádné výrazné rozdíly mezi měřenou a vizuálně odhadovanou jasností nevznikají a že problém je většinou potřeba hledat někde jinde (ve správné kalibraci a metodice konkrétního měření či vizuálního odhadu).

Druhá dopolední přednáška Jakuba Černého (CZ) 'Size distribution of O-C comet nuclei' vzbudila oprávněnou pozornost. Metoda, která využívá měřitelných fyzikálních vlastností komet a vývoje jejich dráhových elementů (především negravitačních sil), umožňuje v podstatě nezávisle odhadovat velikosti jader s přesností, o které si mnohé zdánlivě přesné metody mohou nechat jedině zdát.

Exkurzi do historie si pro účastníky připravil Daniel Fisher (DE) v prezentaci 'The quest for the ultimate image of the Eclipse Comet of 1948'. Přestože se jedná o relativně nedávnou historickou událost – pozorování a snímek komety při úplném zatmění v roce 1948, jsou dnes dostupné informace o tomto úkazu mimořádně nepřesné a v mnoha ohledech rozporuplné. A jak se ukázalo, příběh, který se za pozorováním skrývá, má velmi spletitý děj a jeho rozpletení si vyžádalo nadlidské úsilí.

Pro dnešní pozorovatele komet byla velmi zajímavá prezentace 'Comet 29P/SW1: the most enigmatic object in our Solar System', kterou přednesl Richard Miles (UK). Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann bezesporu patří k nejzajímavějším objektům Sluneční soustavy. Richard Miles ve své přednášce nastínil známky periodicity zjasnění v uplynulých desetiletích a rovněž navrhl zcela nový mechanismus, který taková zjasnění u komet může způsobovat. Jeho vysvětlení je založeno na opakovaném rozmrzání a zamrzání jednotlivých sloučenin pod pevným povrchem jádra, který umožňuje ne zcela krátkodobou existenci kapalné fáze některých látek. Tím dochází doslova k jejich sycení oxidem uhličitým, který je pod povrchem rovněž přítomen.

Rezervoár takto promísených látek se zvětšuje a v určitém okamžiku (třeba po několika obězích jádra) je již dostatečně mohutný na to, aby po prohřátí vytvořil dostatečný tlak na prolomení kúry, její odvržení a rychlou dezintegraci (což je právě považováno za důvod výrazných zjasnění některých komet, třeba i 17P/Holmes). Přestože tato myšlenka je poměrně radikální, rozhodně nepozbývá fyzikálního smyslu a její potvrzení či vyvrácení by mohlo být za dveřmi v rámci probíhajícího výzkumu komety 67P sondou Rosetta.

 

S pozorovatelskými aktivitami kometární astronomie na Britských ostrovech seznámil posluchače Nick James (UK) v prezentaci 'Amateur comet work in the UK'. Situace je v mnoha ohledech podobná naší (i ostatním zemím Evropy), a to byl také důvod, proč na tuto prezentaci navázala diskuse o projektech amatérského pozorování komet v celé Evropě a s tím spojené mezinárodní spolupráci na tomto poli. Ukazuje se, že problémem není nedostatek schopných amatérských pozorovatelů (bez nich by i v dnešní době řada zajímavých jevů proběhla nepovšimnuta). Problémem je malý zájem odborné veřejnosti o dlouhodobé projekty, které by umožnily udržení a fungování databází informací o kometách na mezinárodní úrovni. To je nejlépe vidět na nefunkčnosti organizace ICQ, která řadu let sběr, archivaci a publikaci pro potřeby odborné veřejnosti zajišťovala. Její činnost v současnosti přebírá řada soukromých a národních databází, z nichž ani jedna zatím nemá dostatečnou mezinárodní podporu. Výjimkou a možnou cestou by mohla být databáze COBS, která je zaštítěna dlouhodobě na vysoké odborné úrovni fungující Črni Vrch Observatory (Slovinsko). Na funkčnosti a vývoji databáze se podílí také Jakub Černý (SMPH). Také proto databáze COBS obsahuje kompletní vizuální i CCD pozorován komet z archivu SMPH (jako jedna z prvních národních sítí v Evropě).

 

Sobotní odpoledne (a na žádost účastníků ještě část neděle) byla věnována prohlídce astronomického ústavu a to jak moderní tak historické části. V rámci prohlídky 2m Perkova dalekohledu přijel Miroslav Jedlička z Hvězdárny Vsetín dekret o pojmenování planetky 82559 Emilbřezina. Dekret formálně předal zástupce Astronomického ústavu Pavel Suchan (zastupující Petra Pravce jako objevitele planetky). Emil Březina (1975 – 2012) byl od mládí spolupracovníkem vsetínské hvězdárny, výborný (astro)fotograf a pozorovatel meteorů i komet. Několik let byl také členem SMPH. Dekret o pojmenování planetky podepsaný čestným předsedou ČAS Jiřím Grygarem bude 20. července na vsetínské hvězdárně oficiálně předán Emilově rodině.

 

Večerní program zakončil Michael Kueppers (ESAC, Španělsko) s přehledovou přednáškou 'Overview of Rosetta results' bilancující dosavadní úspěchy mise Rosetta. Na dotaz, zda a kdy lze očekávat probuzení pouzdra Philae na povrchu, odpověděl, že v následujících několika týdnech, pravděpodobnost si však odhadnout netroufl. Jak již víme, měl pravdu, pouzdro Philae se probralo z hibernace 13. června. Zajímavá je také informace, že pokud bude samotná Rosetta v dobré kondici, bude její mise prodloužena o půl roku - do poloviny roku 2016 (dnes již víme, že to bude až do konce září 2016). Poté by měla být navedena k (pokud možno) co nejměkčímu přistání na povrchu 67P.

Přednáška '67P and its observing campaign' (přenášená přes internet) v podání Padma Yanamandra-Fisher z SSI (US) byla z technických důvodů přesunuta až na nedělní odpoledne. Program pozorování komety 67P pozemními amatérskými i profesionálními přístroji zahrnuje spoustu bodů od vizuálních pozorování po spektroskopii a může se do něj zapojit prakticky každý. Nevýhodou je vzdálenost komety od Země a její pozice na obloze. 67P je při tomto návratu v období vyšší jasnosti (srpen a září 2015) pozorovatelná ze střední Evropy jen obtížně při elongaci kolem 40° ráno 20-30° nad východním obzorem.

 

Nedělní program zahájil svou dvojpřednáškou Uwe Pilz (DE). První 'Dust tail simulation' byla věnována jeho vlastnímu programu pro simulaci prachových částic uvolňovaných z kometárních jader, který pro řadu pozorovatelů představuje velmi užitečný nástroj umožňující simulovat vzhled prachových ohonů současných i historických komet. Druhý příspěvek 'Kphot review' byl zaměřen na fotometrický program Kphot, který má z CCD měření komet počítat jejich ekvivalentní vizuální magnitudu, snaží se tedy takto překonat rozdíl mezi CCD a vizuálními pozorovateli.

 

Jakub Koukal (CZ) prezentoval ve svém příspěvku 'A most surprising source of Toroidal meteor complex' výsledky analýzy možných zdrojových těles meteorů toroidálního komplexu založené na videopozorování meteorů v databázi EDMOND. Ukazuje se, že na základě statistického zpracování výsledků získaných moderní elektronickou pozorovací technikou (amatérské úrovně) lze dnes zcela oprávněně diskutovat některé starší výsledky (pokud jde o střední dráhy meteorických proudů či existenci a úroveň aktivity některých rojů). Poté následoval příspěvek Artyoma Novichonoka (RU) 'Introduction of CometBase', ve kterém přestavil jednu z dnes dostupných databází kometárních pozorování. Jedná se tedy o příspěvek do diskuse ohledně mezinárodní databáze kometárních pozorování, která byla zmíněna již při prezentaci Nicka Jamese.

 

Předposledním příspěvkem byla prezentace 'Comets in digital plate archives on the example of APPLAUSE database' od Sergeie Schmalze (DE), ve které představil mnohým doposud neznámou, ale již značně obrovskou databázi oskenovaných fotografických desek. Nejenže na ni lze nalézt množství historických komet, ale snímky jsou řádně označeny a lze je online snadno vyhledávat a použít k následnému zpracování.

Poslední slovo patřilo Ignacio Ferrinovi (Kolumbie), který v prezentaci 'An evolutionary diagram for comets' představil svou ideu o vytvoření vývojového diagramu pro komety způsobem, jako je vývojový diagram pro hvězdy.

Organizátory může mrzet jediné, a to slabá účast z řad SMPH potažmo kometářů z České republiky. Jako účastník, který sleduje dění v kometárním světě již nějakých 15 let, mohu říci, že pro mne byl velký zážitek setkat se osobně s lidmi, které jsem dříve znal jen prostřednictvím e-mailových konferencí. Zahraniční hosté byli, podle veskrze pozitivních reakcí, se seminářem spokojeni a je tedy šance, že se podobná akce v následujících letech přinejmenším zopakuje nebo se rovnou stane tradicí. Všem organizátorům i zaměstnancům Astronomického ústavu, kteří se o nás celé tři dny starali, patří velký dík.

 

• Anglické povídání o semináři (Jakub Černý) s odkazy na prezentace.
• Snímky z konference