Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Japonská družice Hinode sleduje Slunce

Japonská družice Hinode sleduje Slunce

solar-b.jpg
Japonská vědecká družice k výzkumu Slunce s názvem Hinode (předstartovní označení Solar-B), kterou vyrobila organizace JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency), byla vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země 22. 9. 2006 pomocí japonské nosné rakety M-V. Start se uskutečnil z kosmodromu Uchinoura Space Center na ostrově Kjúšú (prefektura Kagošima).

Družice byla navedena na plánovanou heliosynchronní oběžnou dráhu, která umožní dlouhodobé pozorování Slunce. Tato sluneční observatoř nese na své palubě tři přístroje, určené ke sledování Slunce: Solar Optical Telescope (SOT) pro pozorování ve viditelném světle, X-Ray Telescope (XRT) pro pozorování v oboru rentgenového záření a EUV Imaging Spectrometer (EIS) pro sledování Slunce v oblasti ultrafialového záření. U každého z přístrojů byl již odklopen ochranný kryt a úspěšně byla zahájena zkušební pozorování. Následně JAXA oznámila, že hlavní kontrolní procedury postartovního stavu družice byly ukončeny.

V současné době jsou systémy zásobování elektrickou energií a určování polohy družice plně ve funkčním stavu. Po dobu zhruba příštího měsíce bude pokračovat testování základních operačních systémů družice tak, aby mohl být zahájen vědecký výzkum. V průběhu tohoto zkušebního období budou čas od času publikovány fotografie a další data na internetových stránkách jednotlivých přístrojů nebo prostřednictvím jiných informačních zdrojů. Předpokládá se, že jednotlivé přístroje budou připraveny zahájit vědecká pozorování počátkem prosince 2006.

Jednotlivé přístroje na palubě družice Hinode:

Hinode-viz.jpg

1) optický dalekohled SOT (Solar Optical Telescope) - spektrální pásmo 388-668 nm, který tvoří:
- vlastní zrcadlový dalekohled OTA (Optical Telescope Assembly) o průměru 0,5 m;
- CCD kamera se širokopásmovými filtry BFI (Broadband Filter Instrument);
- CCD kamera s úzkopásmovými filtry NFI (Narrowband Filter Instrument);

Dalekohled bude poskytovat mimořádně čistý pohled na sluneční povrch. Připojený magnetograf bude schopen měřit magnetické pole slunečních skvrn.

Hinode-rtg.jpg

2) rentgenový dalekohled XRT (X-Ray Telescope) - zorné pole 34'×34', který tvoří:
- vlastní rentgenový dalekohled typu Wolter-I (průměr 0,3 m, ohnisková délka 2,7 m, spektrální obor 0,2-20 nm);
- optický dalekohled (ohnisková délka 2,7 m, spektrální obor 430,5 nm);
- společná CCD kamera;

Tento dalekohled bude pozorovat plyn o teplotě několika miliónů stupňů, uvězněný v magnetické pasti slunečních skvrn, směřující podél magnetických siločár do sluneční koróny. Pozorování tohoto dalekohledu by měla přispět k objasnění záhady, proč je sluneční koróna teplejší než vlastní povrch Slunce (sluneční fotosféra).

Hinode-eis.jpg

3) zobrazující mřížkový spektrometr pro extrémní ultrafialovou oblast EIS (Extreme Ultraviolet Imaging Spectrometer), který tvoří:
- optický dalekohled (průměr 0,15 m, ohnisková délka 1,93 m);
- mřížkový spektrometr (spektrální obor 17-21 a 25-29 nm);
- CCD kamera.

Toto zařízení bude "naladěno" na některé spektrální čáry, emitované ionty ve sluneční atmosféře. Změřením tzv. Dopplerova posunu budou astronomové schopni určit směr pohybu plynů ve sluneční atmosféře.

Hlavními úkoly vědeckého programu družice je zejména:
- studium vzniku a rozpadu slunečních magnetických polí;
- studium časových variací zářivosti Slunce;
- zkoumání procesů generace slunečního ultrafialového a rentgenového záření;
- studium slunečních erupcí a expanze sluneční atmosféry.

Zdroj: www.isas, science.nasa a space40
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia Mesiaca so Saturnom

Snimka 24. 01.2017 o 05:45, Canon EOS 600D, obj. Tamron 300mm

Další informace »