Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jasný bolid 21. února nad Opolským vojvodstvím očima CEMENTu

Jasný bolid 21. února nad Opolským vojvodstvím očima CEMENTu

Souhrnný snímek bolidu 20160221_221815, stanice Otrokovice N.
Autor: Michal Čechmánek

Vzhledem k nepříznivému počasí nad územím České republiky v průběhu února, a tím i nedostatku bolidů charakteristických pro toto období roku, se vracíme k velmi jasnému meteoru, který byl pozorován 21. února 2016 ve 22:18:15 UT (23:18:15 SEČ). Počátek průmětu atmosférické dráhy bolidu spadá ještě nad území České republiky, převážná část úkazu se odehrála nad Opolským vojvodstvím v Polsku.

Meteorická aktivita v únoru a březnu

V tomto období roku není v činnosti žádný významný meteorický roj a celková aktivita meteorických rojů je tudíž velmi nízká, rovněž sporadické pozadí se nachází na minimu své činnosti v průběhu roku. Únor a březen navíc patří v České republice k měsícům s nejhorším počasím a tedy i aktivita vizuálních pozorovatelů je velmi malá. Toto období tudíž patří a vždy patřilo mezi nejméně zmapované v průběhu celého kalendářního roku. V uvedeném období jsou v činnosti převážně meteorické roje patřící do antihelionového zdroje, přičemž převažuje v měsících leden až březen aktivita komplexu Virginid–Leonid, která pak v dubnu přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid. Společnou charakteristikou meteorů náležejících antihelionovému zdroji je pak poměrně nízká geocentrická rychlost, která pro většinu rojových meteorů z tohoto zdroje leží mezi 20 až 30 km/s.

Večerní bolid na úplňkové obloze

I přes poměrně nepříznivé povětrnostní podmínky převážně nad územím Moravy a Slezska byl tento úkaz pozorován vizuálně mnoha lidmi v České republice. Do přehledu hlášení o pozorování bolidů AsÚ AV ČR v Ondřejově bylo doposud (k 29. 2. 2016) zasláno 8 hlášení o úkazu od široké veřejnosti, v aplikaci pro hlášení bolidů na stránkách IMO (International Meteor Organization) Fireball report se nachází pouze jedno hlášení (ze severního Rakouska). Okolnosti tohoto úkazu byly velmi podrobně popsány v článku RNDr. Pavla Spurného, CSc. (ASÚ AVČR Ondřejov, 24. 2. 2016), který byl uveřejněn na stránkách Astronomického ústavu AV ČR. Uvedené výsledky jsou výsledkem pozorování velmi přesných bolidových kamer, které jsou součástí Evropské bolidové sítě (EN). Protože byl bolid zaznamenán jak rozdílnou technikou (bolidové kamery EN a CCD kamery CEMENTu), tak také metodika zpracování je odlišná, nabízí se zde možnost zajímavého porovnání přesnosti výsledků dosažených v rámci sítě CEMENT vůči výsledkům velmi přesných kamer EN.  

Amatérské kamerová síť CEMENT (Central European MetEor NeTwork) zachytila tento úkaz, i přes nepříznivé počasí, na celkem třech kamerách, dvě se nacházely v oblasti střední Moravy (Kroměříž, Otrokovice) a jedna pak na jižním Slovensku (Kráčany). Ani na jedné kameře nebyl zachycen konec úkazu, vzhledem k nízké elevaci konce viditelné části atmosférické dráhy bolidu. Na stanici Kráčany byl bolid viditelný přes souvislou vrstvu oblačnosti, v Otrokovicích byla převážná část úkazu v oblasti rozpadající se nízké oblačnosti a na stanici Kroměříž byla přes prakticky souvislou vrstvu nízké oblačnosti zaznamenána pouze část dráhy, hlavně v okolí fragmentace tělesa. Protože fragmentace tělesa je obvykle spojena se skokovým zjasněním bolidu, nebylo možné použít data získaná ze stanice Kroměříž pro výpočet atmosférické dráhy bolidu. Nepřízeň počasí rovněž neumožnila pořízení spektra tohoto bolidu spektrografy instalovanými na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Souhrnný snímek bolidu 20160221_221815, stanice Kroměříž ENE. Autor: Jakub Koukal Souhrnný snímek bolidu 20160221_221815, stanice Kráčany N. Autor: UMa Astronomy
Video bolidu 20160221_221815, stanice Otrokovice N. Autor: Michal Čechmánek

Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly tedy použity nahrávky pořízené ze stanic Kráčany a Otrokovice. Průmět počátku atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N49,966° E18,121° poblíž obce Borová (CZ), výška meteoru v tomto okamžiku činila 89,3 km nad povrchem Země. Průmět konce atmosférické dráhy se nacházel na souřadnicích N50,366° E18,097° poblíž obce Poborszów (PL), výška meteoru v tomto okamžiku činila 51,7 km nad povrchem Země. Bolid nebyl zachycen ani jednou kamerou sítě CEMENT v celé délce svého trvání, ze stanice Otrokovice N byl pořízen časově nejobsáhlejší záznam trvání letu v délce 2,82 s a bolid dosáhl absolutní jasnosti -7,1m, přičemž se nejedná o maximální absolutní jasnost bolidu v průběhu celého letu z důvodu chybějícího konce dráhy z kamer CEMENTu. 2D projekce dráhy meteoru v atmosféře je uvedena níže.

2D projekce atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 na povrch Země. Autor: Jakub Koukal Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost vg. Autor: Jakub Koukal

Jednalo se o pomalý meteor, geocentrická rychlost meteoroidu před vstupem do gravitačního pole Země byla pouze 19,7 km/s (včetně vlivu decelerace), orbitální elementy dráhy meteoroidu byly následující: a = 2,06 AU (velká poloosa dráhy), q = 0,681 AU (vzdálenost perihelia), e = 0,670 (excentricita dráhy), i = 10,2° (sklon dráhy), peri = 77,0° (argument šířky perihelia), node = 152,5° (délka vzestupného uzlu). Bolid patřil mezi sporadické meteory (bez rojové příslušnosti) s pozorovaným radiantem RA = 144,2°, DEC = -4,4°. Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě je uvedena výše, včetně započítání vlivu decelerace na geocentrickou rychlost vg.

Porovnání výsledků Evropské bolidové sítě (EN) a CEMENTu

Dráha tohoto jasného bolidu byla vypočítána nezávisle ze dvou různých zdrojů (EN a CEMENT), je tedy možné provést vzájemné porovnání orbitálních elementů dráhy meteoroidu a také parametrů atmosférické dráhy samotného meteoru. Průmět atmosférické dráhy bolidu vypočítaný na základě dat z kamer sítě CEMENT vykazuje stočení 0,1° vůči atmosférické dráze z kamer sítě EN. Celkově je pak atmosférická dráha z kamer sítě CEMENT posunuta východním směrem vůči dráze z kamer sítě EN, na počátku dráhy je to zhruba 250 m, na konci dráhy pak 310 m. Srovnání orbitálních elementů dráhy a parametrů atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 z obou zdrojů je uvedeno níže, stejně jako grafické znázornění posunu atmosférické dráhy z kamer sítě CEMENT proti výsledku zjištěnému s pomocí kamer sítě EN. Orbitální elementy a parametry atmosférické dráhy z kamer EN byly převzaty z článku, stejně jako poloha průmětu počátečního a koncového bodu dráhy bolidu.

 

Evropská bolidová síť CEMENT

Velká poloosa dráhy a (AU)

1,68 2,06

Vzdálenost perihélia q (AU)

0,699 0,681

Sklon dráhy i (o)

9,0 10,2

Excentricita dráhy e (-)

0,585 0,670

Geocentrická rychlost vg (km/s)

20,6 19,5

Počáteční výška HB (km)

89,1 89,3

Koncová výška HE (km)

32,4 51,7*

Absolutní magnituda amag (m)

-10,4 -7,1*

Tab.1: Srovnání orbitálních elementů dráhy a parametrů atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 zjištěných bolidovými kamerami Evropské bolidové sítě a kamerami sítě CEMENT. Pozn.: * data není možné porovnat, z kamer sítě CEMENT nebyla zachycena celá atmosférická dráha bolidu.

Celkový náhled na průmět atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 vypočítané v rámci EN a CEMENTu Průmět počátku atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 vypočítané v rámci EN a CEMENTu
Detail odchylky průmětu konce atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 vypočítané v rámci EN a CEMENTu Průmět konce atmosférické dráhy bolidu 20160221_221815 vypočítané v rámci EN a CEMENTu

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přehledu hlášení o pozorování bolidů (ASÚ AV ČR v Ondřejově)
[2] Fireball report (IMO)
[3] Jasný bolid nad Slezskem v neděli 21. února 2016 pozdě večer



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. Od roku 1995 je vedoucím Hvězdárny Kroměříž. V současné době působí jako hlavní koordinátor databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Doplňující činností je pak vizuální pozorování komet. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Bolid, Evropská bolidová síť, CEMENT


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »