Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je naše planetární soustava pro vesmír typická, nebo spíše výjimečná?

Je naše planetární soustava pro vesmír typická, nebo spíše výjimečná?

Sluneční soustava Autor: GS
Sluneční soustava
Autor: GS
Uspořádání naší sluneční soustavy zná každý, učí se ho už děti ve škole. Jak vypadá okolí naší planety, zná díky obrázkům z Hublleova vesmírného dalekohledu a Internetu také téměř každý. Jsou však i další planetární systémy kolem vzdálených hvězd stejné či podobné tomu našemu? Nebo jsme ve vesmíru spíše výjimka?

Představa, že kolem hvězd obíhají planety, podobně jako je tomu u našeho Slunce, se datuje do počátku lidské historie. Tato představa byla také vždy doprovázena myšlenkou, že i další planetární systémy budou do velké míry podobné tomu našemu.

První pokusy

O existenci planet u cizích hvězd spekulovali už staří Řekové. Úvahy najdeme například ve spisech Démokrita. Mnohem později se této tématice věnoval i Giordano Bruno a další. Neúspěšně se o to pokoušel také Peter van de Kamp, který se stal spíše známým průzkumem Barnardovy hvězdy. Velkou část svého života zasvětil nepřímému odhalení exoplanet právě u této hvězdy, známé rychlým pohybem vůči vzdálenému pozadí (též známá jako Barnardova šipka).

Éra objevování cizích světů

Kepler Autor: NASA
Kepler
Autor: NASA
Je to jen pár desítek let zpátky, kdy jsme získali první skutečný důkaz planety obíhající jinou hvězdu, tzv. exoplanety. V roce 1992 ohlásili radioastronomové Wolszczan a Frail objev planety obíhající pulsar (PSR 1257+12). Tento objev byl rychle potvrzen a obecně je považován za první skutečný objev exoplanety. Ještě důležitější byl objev v roce 1995, kdy Michel Mayor a Didier Queloz z Ženevské univerzity ohlásili objev první exoplanety obíhající okolo běžné hvězdy hlavní posloupnosti (hvězdy jako je naše Slunce). Tento objev byl uskutečněn v Observatoire de Haute-Provence. Tím byla zahájen éra objevů exoplanet. Dá se tedy říci, že žijeme ve významné době, v éře objevování cizích světů.

Většinu dosud známých exoplanet objevil dalekohled Kepler, který používá pro objevy tranzitní metodu. To znamená, že pozoruje hvězdy po dlouhou dobu a zjištuje, zda je jejich svit tlumen přecházející planetou před hvězdou. Touto metodou již bylo objeveno více než 1700 exoplanet a u 460 hvězd je známo, že kolem nich obíhá více planet. U většiny z těchto hvězdných soustav obíhají planety kolem hvězdy hlavní posloupnosti.

Podobnosti a rozdíly

Dostáváme se tedy zpátky k důležité otázce. Můžeme říci, že je naše soustava normální? Planety v hvězdných systémech mívají zhruba kruhové oběžné dráhy, stejně jako naše sluneční soustava. Také mají celou řadu větších i menších planet, stejně jako ta naše. Většina známých systémů je kolem hvězd spektrální třídy G (Slunce je hvězda třídy G2) a dokonce jsme začali nacházet planety v obyvatelných zónách planet některých hvězd. STEJNĚ JAKO TA NAŠE!

Avšak ne tak rychle. Jiné hvězdné soustavy nemají rozložení, jaké známe z naší soustavy, tedy malé terestrické planety blíže ke hvězdě a velké plynné obry dál od hvězdy. Ve skutečnosti se totiž velké planety typu Jupitera nacházejí často blízko hvězdy. Tím je naše sluneční soustava velmi neobvyklá.

Počítačové simulace počátku formování planet ukazují, že velké planety mají tendenci se pohybovat dovnitř, tedy co nejblíže ke hvězdě, a tvoří se v důsledku interakce s materiálem z protoplanetárního disku. Proto pozorujeme většinu objevených velkých planet v blízkosti jejich hvězdy. Velké planety v našem systému jsou neobvykle daleko od Slunce, jelikož mezi Jupiterem a Saturnem probíhal v ranné fázi vývoje soustavy tzv. „gravitační tanec“. Planety se navzájem vytlačily tam, kde je vídáme dnes.

Vzdálené světy podobné těm ze scifi

Kepler Autor: NASA
Kepler
Autor: NASA
Kepler Autor: NASA
Kepler
Autor: NASA
Avšak i přestože je naše Sluneční soustava spíše neobvyklá, známe již nyní planetární systémy, které jsou mnohem a mnohem zajímavější. Existuje například planetární systém, kde jsou dráhy nakloněny v radikálně odlišných úhlech, stejně jako Kepler 56. Favoritem neobvyklosti, jako vystřižený z Hvězdných válek, je pak soustava, kde planeta obíhá kolem dvou hvězd. Jedná se o soustavu Kepler 16 a 34 (na obrázku vlevo).

Zajímavá je také planeta, která je tak blízko své hvězdy, že její rok trvá jen 18 hodin. Známá je jako 55 Cancri e (na obrázku vpravo). Je asi dvakrát větší než Země a z velké části je tvořena diamantem.

Najdeme život?

Díky dalekohledu Kepler můžeme porovnávat další a další planetární systémy s tím naším. Stejně tak tomu dopomáhají i další dalekohledy, jako je Gaia, která byla vypuštěna v roce 2013 a budoucí dalekohledy TESS (2017) a PLATO (2024).

A možná jednou bude objeven „svatý grál“ při objevování exoplanet, planetu s životem či planetu stejnou jako je naše Země.

Zdroj: http://phys.org/news/2014-07-solar-weird.html




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »