Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jedinečnost sluneční soustavy a role hmotných planet
Petr Kubala Vytisknout článek

Jedinečnost sluneční soustavy a role hmotných planet

Exoplaneta v představách malíře. Autor: Lynette Cook
Exoplaneta v představách malíře. Autor: Lynette Cook
Dívali jste se někdy dalekohledem na Jupiter? Kromě velké rudé skvrny a pásů v atmosféře můžete spatřit i 4 největší měsíce Jupiteru. To jsou poměrně známá fakta, ale už málokdo ví, že obrovi sluneční soustavy vděčíme za život…

Jupiter je po Slunci druhým nejhmotnějším tělesem. Svou gravitací především v minulosti vychytal většinu malých objektů, které mohly potenciálně ohrozit naší rodnou hroudu. Jaká je ale situace v jiných planetárních soustavách? Za posledních 13 let bylo objeveno na 300 planet u cizích hvězd a tak již dnes máme nějaké informace o vzhledu planetárních soustav u sluncí jiných. Podle všeho ale hmotné planety hrají ve vesmíru minimálně v některých případech negativní úlohu z pohledu života. Podle mnohých teorií hmotné planety vzniknou ve větších vzdálenostech od mateřské hvězdy, ale postupem času putují a ke svému slunci se přibližují. Pokud se po vnitřní oběžné dráze pohybuje planeta, která je potenciálním kandidátem pro vznik života, hmotný bratr ji postupně zlikviduje.

Podobné výsledky přinesla i počítačová simulace vzniku planetárních systémů. Edward Thommes, Soko Matsumura a Frederic Rasio publikovali své výsledky v srpnovém vydání časopisu Science. Podle všeho se zdá, že model naší sluneční soustavy je ve vesmíru spíše vzácností.

Výsledky na první pohled potvrzuje i praxe. Většina doposud známých exoplanet obíhá okolo svého slunce velmi blízko s dobou oběhu řádově ve dnech a má velkou hmotnost. Ne nadarmo se těmto planetám říká horcí jupiteři. Zde je ale potřeba zdůraznit, že dosavadní objevy nemusí nutně korespondovat s realitou. Výsledky jsou značně zkreslené. Hmotné planety s krátkou oběžnou dobou jsou totiž těmi jedinými, které jsme schopni dnešní technikou detekovat. Situace se ale zlepšuje a už v příštím roce bychom se mohli dočkat i většího počtu objevených "superzemí". Postarat se o to má družice Kepler, jejíž start se netrpělivě očekává v únoru 2009.

Zdroj: physorg.com




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »