Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jeskyně na Marsu

Jeskyně na Marsu

Jeskyně na Marsu
Jeskyně na Marsu
Americká sonda Mars Odyssey objevila 7 velmi hlubokých otvorů - pravděpodobně vchodů do jeskyní na svazích marťanské sopky Arsia Mons. Podzemní jeskyně jsou příhodným místem pro hledání života na Rudé planetě a v budoucnu i vhodným úkrytem pro člověka, protože dokáží chránit před radiací, dopady meteoritů a případná přítomnost ledu by mohla poskytnou i zásoby vody.

Vědci našli na snímcích ze sond Mars Odyssey a Mars Global Surveyor Orbiters velmi tmavé, téměř kruhové skvrny s průměry asi 100 až 250 m a hloubkou přes 100 m. O tom, že to mohou být vchody do podzemních prostor, je přesvědčila měření teplot pomocí infračervené kamery Mars Odyssey (Thermal Emission Imaging System), jejímž úkolem byla kontrola denních a nočních teplot na Marsu.
Důkazem jsou rozdíly teplot pořízených v odpoledních hodinách a ráno před svítáním, protože teplota v „dírách“ se na rozdíl od teplotních změn okolního povrchu planety mění jen asi o třetinu.
„Ve dne jsou daná místa chladnější než okolí a v noci pak teplejší,“ řekl Glen Cushing (U.S. Geological Survey's Astrogeology Team a Northern Arizona University, Flagstaff, Arizona). „Jejich teplotní režim není tak stabilní jako u velkých jeskyní na Zemi, které často udržují zcela konstantní teplotu, ale tak moc se od nich neliší.“
Cushing se spolupracovníky zprávu zveřejnil online v Geophysical Research Letters.
„Zda jsou to hluboké vertikální šachty nebo otvory do prostorných jeskyní se teprve uvidí, ale jsou to vchody pod povrch Marsu,“ řekl Tim Titus (U.S. Geological Survey, Flagstaff). „Marťanské jeskyně by mohly poskytovat chráněné místečko pro minulý nebo současný život nebo i úkryt pro lidi v budoucnosti.“
Díry, pojmenované objeviteli po svých blízkých (Dena, Chloe, Wendy, Annie, Abbey, Nikki a Jeanne) a přezdívané „Sedm sester“ („Seven Sisters“), leží ve velké „nadmořské“ výšce na svahu vulkánu Arsia Mons, druhé největší sopky na Marsu (výška téměř 20 km, průměr kaldery je asi 110 km). Nachází se ve vulkanické oblasti poblíž nejvyšší marťanské hory Olympus Mons.
Podle posledních výzkumů tlaky, způsobené činností sopky, vytvořily velký podzemní systémy jeskyní a pozorované hluboké díry na Arsia Mons pravděpodobně vznikly po propadnutí některých stropů. Tvar děr neodpovídá ani malým sopečným kráterům a ani impaktovým kráterům.
„Jsou v tak extrémní výšce, že je velmi malá pravděpodobnost, že by byly použitelné buď jako lidské obydlí nebo pro mikrobiální život,“ řekl Cushing. „A pokud život vůbec někdy na Marsu existoval, tak se asi nestěhoval do této výšky.“
Vědci se zaměřili na průzkum „Sedmi sester“ pomocí sondy Mars Odyssey (říjen 2001) a novější Mars Reconnaissance Orbiter (listopad 2006). Cílem je najít další otevřené podzemní prostory, ale v nižších výškách, které by byly přístupnější pro budoucí pilotované mise na Mars.
thermal_strip.jpg
Obrázek: Každý ze tří snímků ukazuje stejnou oblast marťanského povrchu uprostřed s dírou „Annie“, jejíž průměr jsou asi 2 fotbalová hřiště. Vlevo je obyčejný pohled za denního světla; prostřední je pořízený odpoledne, pravý pak těsně před východem Sluncem a oba jsou infračervené. Credit: Dr. Tony Phillips (Science@NASA )

Zdroj: http://science.nasa.gov/headlines/y2007/21sep_caves.htm




O autorovi



16. vesmírný týden 2017

16. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »