Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jupiter ztrácí svoji ozdobu

Jupiter ztrácí svoji ozdobu

Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)
Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)
Planetu Jupiter, největší z planet ve Sluneční soustavě, si nedovedeme představit jinak než jako "pruhovaného obra" se spoustou světlých zón a tmavých pásů, doplněných světlými a tmavými skvrnami různých velikostí. V poslední době nastávají v atmosféře Jupiteru viditelné změny.

Tyto velmi stabilní struktury jsou v atmosféře Jupiteru pozorovány již několik staletí. Konkrétně po obou stranách rovníku jsou zřetelně viditelné i v malých dalekohledech dva pásy nahnědlých oblaků, které jsou podle názoru astronomů tvořeny zmrzlými krystalky čpavku smíchaného se sloučeninami síry a fosforu.

Jupiter, jak se zdá, ztratil jeden ze svých nápadných pruhů, který zmizel z jeho jižní polokoule. Tato oblast, na jejímž okraji se nachází i známá Velká rudá skvrna, je při pohledu dalekohledem nezvykle prázdná. Vzhledu planety Jupiter obvykle dominují dva tmavé pásy v atmosféře - jeden na severní a druhý na jižní polokouli. Avšak nedávné snímky, které pořídil australský astronom-amatér Anthony Wesley ukazují, že jižní pás - přesněji jižní rovníkový pás - zmizel.

Typický vzhled planety Jupiter
Typický vzhled planety Jupiter
Tento tmavý pruh existoval ještě koncem roku 2009, těsně před tím, než se Jupiter dostal na obloze do těsné blízkosti Slunce a přestal být pozorovatelný. Již tehdy astronomové zaregistrovali, že tmavý pás postupně bledne. Když planeta počátkem dubna 2010 znovu vystoupila z jasné sluneční záře, její jižní rovníkový pás již vidět nebyl.

Změny v oblačnosti
Není to poprvé, co se jižní rovníkový pás ztratil. Nebyl pozorovatelný například v roce 1973, kdy kosmická sonda Pioneer 10 (NASA) pořídila první snímky planety z malé vzdálenosti, a rovněž dočasně zmizel počátkem 90. let minulého století.

Pásy, které se obvykle jeví tmavé, zkrátka vybledly; převažuje zde vysoko ležící světlá oblačnost, která v ostatních oblastech planety chybí. Tím došlo k zakrytí spodní tmavé oblačnosti, vysvětluje Glenn Orton (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). "Díváme se zkrátka do různých vrstev oblačné struktury planety."

Podle dosavadních teorií jižní rovníkový pás mizí, když se nad touto oblastí vytvoří bělavá oblaka, čímž před naším pohledem ukrývají tmavší (nižší) oblačnost. Avšak zatím není jasné, co je příčinou občasného vzniku této světlé oblačnosti nad jižním rovníkovým pásem, nikoliv však v jiných oblastech.

Ke zmizení pásu došlo v době šířících se - ale stále záhadných - změn na Jupiteru, které se projevují změnou barev i dalších pásů a skvrn v atmosféře planety.

Jižní rovníkový pás sice nevidíme, ale Velká rudá skvrna na jeho okraji je stále pozorovatelná. Z toho vyplývá, že jižní pás s největší pravděpodobností opravdu zmizel a nebyl zakryt mlhou ve vyšších vrstvách atmosféry.

Ruský astronom Vladimir Surdin (Státní astronomický institut im. Šternberga) prohlásil na dotaz agentury RIA Novosti, že se jedná "o velmi zajímavý úkaz, který zatím neumíme vysvětlit. Problém je v tom, že se jedná o gigantické útvary na Jupiteru, které nemizí okamžitě."

Připomeňme ještě, že astronom-amatér Anthony Wesley, který publikoval informaci o zmizení jižního rovníkového pásu na Jupiteru, je i objevitelem tmavé stopy v atmosféře planety Jupiter, která se vytvořila v červenci 2009 po srážce obří planety s planetkou či kometou. I pozemní pozorování obřích planet má stále ještě své nezastupitelné místo.

V současné době je Jupiter pozorovatelný na ranní obloze (nad východním obzorem).

Zdroj: www.newscientist a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2017

13. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Dva nočné oblúky

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4,f2.8, ISO 6400, 15sec Panorama z 57 fotiek

Další informace »