Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kapalná voda na povrchu Marsu objevena

Kapalná voda na povrchu Marsu objevena

depozit_1.jpg
Fotografie publikované NASA zřetelně odhalují nové sedimenty, viditelné v oblasti dvou roklí na Marsu, které naznačují, že zde voda unášela sedimenty během posledních sedmi let.

"Tato pozorování poskytují doposud nejpádnější důkazy o tom, že kapalná voda může i dnes příležitostně téci po povrchu Marsu," říká Michael Meyer, vedoucí skupiny vědců NASA, zabývajících se výzkumem Marsu.

Kapalná voda jako protiklad vodního ledu a vodní páry, jejichž existence byla již dříve na Marsu prokázána, je nezbytně nutná pro případnou existenci života. Nově objevené důkazy zvyšují šance na přítomnost mikrobiologického života na Marsu. Nové důkazy pro existenci kapalné vody na Marsu přinesla americká kosmická sonda Mars Global Surveyor, která byla vypuštěna 7. 11. 1996 a na oběžnou dráhu kolem Marsu byla navedena 12. 9. 1997.

"Tvary těchto sedimentů jsou takové, že se domníváme, že usazený materiál zde byl nanesen tekoucí vodou," říká Michael Malin (Malin Space Science Systems, San Diego). "Ve spodní části mají tvar ruky směřující ze svahu dolů, přičemž se tyto proudy rozvětvují jako prsty a docela dobře se vyhýbají malým překážkám."

depozit_2.jpg

Atmosféra Marsu je velice tenká a teplota příliš nízká na to, aby mohla kapalná voda dlouhodobě přetrvávat na jeho povrchu. Za těchto podmínek se rychle vypařuje nebo zamrzá. Přesto vědci předpokládají, že voda může zůstat v kapalném stavu relativně dost dlouho po vytrysknutí z podpovrchových zdrojů, přičemž unáší úlomky horniny po svahu dolů, dokud zcela nezmrzne. Dva čerstvé depozity, objevené na fotografiích, jsou dlouhé několik stovek metrů.

Změna barevných odstínů depozitů může být způsobena v důsledku vznikající povrchové námrazy při postupném zaplňování tekoucí vodou. Jinou možností je povlak soli, což může být signál existence slané vody. Jestliže by byly tyto depozity vytvořeny suchým prachem, sklouzávajícím dolů po svahu, byly by pravděpodobně tmavé, jak to bylo pozorováno na mnohých jiných místech.

Sonda Mars Global Surveyor vyfotografovala desetitisíce strží na vnitřních svazích kráterů a dalších prohlubních na Marsu. Velké množství těchto roklí se nachází v planetografických šířkách 30° a více, tj. dále od rovníku. Malin se svým týmem poprvé informoval o objevu takovýchto strží v roce 2000. Nápadné změny, které mohou indikovat v současné době tekoucí vodu, byly na snímcích z kamery na sondě MGS opakovaně zaznamenány na stovkách míst. Jedna dvojice snímků ukazuje strže, které se objevily v polovině roku 2002. Toto místo se nachází na písečné duně a způsob vzniku strže byl interpretován jako sesuv suchého písku.

První nové usazeniny materiálů, očividně unášených tekoucí látkou, byly objeveny na fotografiích, opětovně zachycujících s určitým časovým odstupem dvě stejné oblasti. Tato dvě místa se nacházejí uvnitř kráteru v oblasti Terra Sirenum a v oblasti Centauri Montes na jižní polokouli.

"Přítomnost těchto čerstvých depozitů napovídá, že na některých místech povrchu Marsu se i v těchto dnech může objevovat kapalná voda prosakující z podpovrchových vrstev a omezenou dobu může stékat po svazích do údolí. Tato informace vyvolává otázku, jak velké množství kapalné vody se může nacházet pod povrchem planety, jaké rozměry mají podpovrchové zásobárny vody a zda tyto "spodní" vody mohou vytvářet prostředí vhodné pro život. Teprve další výzkumy kosmickými sondami mohou poskytnout uspokojivé odpovědi," dodává Malin.

Kromě pozorování změn na svazích kráterů tým astronomů, pracujících s kamerou na sondě MGS, odhadl počet nových kráterů na povrchu Marsu. V roce 1999 se podařilo vyfotografovat 98 % povrchu Marsu. V roce 2006 bylo znovu vyfotografováno přibližně 30 % dříve prozkoumaného povrchu. Nové snímky ukazují 20 nově vzniklých kráterů, jejichž průměry se pohybují v rozpětí 2 až 148 m, a které před 7 roky na Marsu neexistovaly. Tyto výsledky mohou být důležité mj. pro určení stáří povrchu planety.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »