Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kde hledat na Marsu život?

Kde hledat na Marsu život?

Oblast Marsu v okolí sopky Olympus Mons
Oblast Marsu v okolí sopky Olympus Mons
Někteří astronomové předpokládají, že stopy živých organismů na planetě Mars je nutno hledat v blízkosti dávných sopek. Je nutno pátrat především ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu) v okolí bývalých vulkánů, kde i v relativně nedávné minulosti mohly ještě existovat "termální oázy". Předpokládá to například David Giličinskij, vedoucí laboratoře kryologie půdy Institutu fyzikálně-chemických a biologických problémů půdoznalectví Ruské akademie věd.

Společně se svými spolupracovníky se věnoval výzkumům permafrostu v Arktidě a Antarktidě. Konkrétně během expedic do oblasti Arktidy se vědcům podařilo objevit životaschopné mikroorganismy uchované ve věčně zmrzlé půdě po dobu tří miliónů roků. Výzkumníkům se podařilo naklíčit semena, která byla zmrazená v ledu 28 až 30 tisíc let.

"Ve věčně zmrzlé půdě se může život uchovávat mnohonásobně déle než v jakémkoliv jiném na Zemi známém místě výskytu. Pokud život na Marsu existoval, potom na základě analogie se Zemí se mohly jeho stopy (pozůstatky) uchovat ve vrstvě přítomného permafrostu. V důsledku katastrofických příčin život (i jeho stopy) na povrchu planety zanikl, avšak ve zmrzlé půdě se mohly jeho stopy zachovat," prohlásil David Giličinskij na konferenci, věnované problémům astrobiologie, která byla organizována nadací "Dinastija" a britským konzulátem v Sankt-Petěrburgu.

Giličinskij připomněl, že již dříve se vědcům podařilo zjistit, že rozsáhlé oblasti v okolí pólů na Marsu pokrývá souvislá oblast, kde v hloubce menší než jeden metr začíná věčně zmrzlá půda. Proto řada výzkumníků označuje Mars jako "planetu s bohatými zásobami vody".

Avšak, jak prohlásil Giličinskij, mezi věčně zmrzlou půdou na Zemi a na Marsu je velký rozdíl v časových měřítkách: jestli nejstarší zmrzlá půda v Arktidě existuje 3 milióny roků, potom na Marsu jsou to 3 miliardy let.

"Země je pouze vzdáleným modelem Marsu. Avšak dokázali jsme, že po dobu zhruba 3 miliónů roků se život v ledu uchoval. Ale jestli může přežít 3 miliardy roků - to nevíme. A to je základní problém: jak dlouho může život za takových podmínek přežívat?", říká Giličinskij.

Podle jeho názoru se mohou pozemští výzkumníci přiblížit k podmínkám na Marsu v případě, že budou studovat "suchá údolí" v Antarktidě, kde může být nalezena věčně zmrzlá půda řádově starší než arktická a kde již nyní byl objeven permafrost ve stáří 8 miliónů roků.

"Připravili jsme v této oblasti společný výzkumný projekt ve spolupráci s odborníky z Nového Zélandu a jsme přesvědčeni, že v tomto roce bude s konečnou platností schválen," dodává David Giličinskij.

Povrch Marsu v blízkosti polárních čepiček
Povrch Marsu v blízkosti polárních čepiček
Nicméně na Marsu se lze pokusit objevit velmi "mladou" zmrzlou půdu. "K tomuto účelu jsou velmi perspektivními oblastmi sopky, obklopené permafrostem. Je známo, že dávné výrony magmatu roztavily zásoby ledu - vody, uvězněné ve zmrzlé půdě. To vedlo k vytvoření termálních vodních oáz a ke vzniku permafrostu došlo na těchto místech až mnohem později," říká Giličinskij.

"Poslední snímky ze sondy Mars Express zachytily na Marsu nové mladé sopky, které byly aktivní v době před 2 až 15 milióny roků. Tyto oblasti bychom měli považovat za výhodné pro přistání budoucích kosmických sond," dodává ruský odborník.

Přibližně před 4 miliardami roků byl Mars teplou a vlhkou planetou, avšak postupně ztratil převážnou část své atmosféry a změnil se ve studenou a suchou poušť. Říční údolí, která podávají svědectví o dlouhodobé přítomnosti kapalné vody na povrchu Marsu, se vytvořila v rané historii vývoje planety, v době asi před 3,5 miliardou roků.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Maják

Z poslední noci. Tohle místo je asi kilometr a půl od hlavního města Korsiky. Tuhle noc byl navíc lehký opar a silný airglow, téměř bez struktur. Minutová expozice vycházela šíleně barevně vyblitá a nekontrastní, takže jsem nakonec udělal 5 minut expozici na každý panel, fotil jsem celkem cca hodinu a půl. Ostrůvek se jmenuje iles sanguinaires, původně jsem chtěl fotit přímo na něm, ale tohle bylo jednodušší :)

Další informace »