Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kde hledat stopy života na Marsu?
Veselý Jan Vytisknout článek

Kde hledat stopy života na Marsu?

mars_minerals.jpg
Na základě měření sondy Mars Express sestavil tým vedený profesorem Jean-Pierem Bibringem z IAS (Institut d'Astrophysique Spatiale) v Orsay globální mineralogickou mapu Marsu, z níž lze zároveň odvodit historii přítomnosti vody na Marsu. Vědci se zaměřili především na minerály, k jejichž vzniku je potřebná voda nebo v nichž je voda přímo vázaná. Považujeme-li přítomnost vody za nezbytnou podmínku pro život, je mineralogická mapa zároveň návodem, na kterých místech Marsu hledat případné stopy života.

Na obrázku jsou vyznačena místa výskytu hydratovaných (bohatých na vodu) minerálů. Červeně jsou zobrazeny fylosilikáty, modře sulfáty a žlutě ostatní hydratované minerály. Data ze spektrografu OMEGA (Observatoire pour la Minéralogie, l'Eau, les Glaces et l'Activité), který pracuje ve viditelném a především infračerveném oboru, vedou k závěru, že podmínky vhodné pro život se na Marsu vyskytovaly pouze v raném období, krátce po vzniku planety. Z té doby pocházejí fylosilikáty - metamorfované horniny, které se vytvořily z materiálu, jenž se mohl usazovat na dně rezervoárů, ve kterých se voda vyskytovala relativně dlouhou dobu.

Přibližně před čtyřmi miliardami roků nastoupila vlna mohutné sopečné aktivity, v jejímž důsledku se v oblasti Tharsis vytvořily obří štítové vulkány a v důsledku pohybů kůry se nedaleko Tharsis podél tektonických zlomů otevřel riftový systém Valles Marineris. V následujícím období se voda na povrchu zřejmě vyskytovala z geologického pohledu jen epizodicky. V tomto období převládají sulfáty (jako keyserit nebo sádrovec). Ty se v signifikantním množství vyskytují právě prakticky pouze ve Valles Marineris.

mars_eras.jpg
Poslední období, které trvá dodnes, se vyznačuje výskytem oxidovaných minerálů, na jejichž vzniku se voda vůbec nepodílela. V tomto posledním období přišel Mars ke svému současnému načervenalému zbarvení. Tým profesora Bibringa v článku, který vyšel 21. 4. 2006 v časopise Science, navrhuje nové členění geologické minulosti Marsu, které je oproti tradičnímu rozdělení na Noachian, Hesperian a Amazonian mírně posunuté a jednotlivé éry jsou pojmenovány podle řeckých názvů skupin minerálů, jež jsou pro dané období typické: phyllosian, theiikian a siderikian.

Podle studie byl Mars "vlhký a teplý" pouze v období phyllosianu, tedy naposledy asi před čtyřmi milardami let. Od té doby je planeta studená a atmosféra příliš řídká, takže se voda na povrchu nemůže vyskytovat dlouhodobě. Tuto teorii podporuje i fakt, že se dosud žádné sondě nepodařilo na Marsu nalézt vápence. Vědci dokonce připouštějí možnost, že jíly se v první geologické éře Marsu usazovaly v rezervoárech vody pod povrchem - výskyt vody na povrchu planety není tedy k vysvětlení vzniku fylosilikátů nutný.

Studie profesora Bibringa a jeho týmu však nevysvětluje vznik rozsáhlých pánví bez kráterů na severní polokouli Marsu, o nichž se předpokládá, že jsou dnem oceánu, do něhož proudila voda až ve druhé geologické éře Marsu - podle tradičního členění Hesperianu, což vyplývá z analýzy četnosti tvorby kráterů ověřené mimo jiné též na Měsíci. Je vidět, že otázka výskytu vody na povrchu Marsu, potažmo možného vzniku života zůstává otevřená.

Zdroj:www.sciencemag.org




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Undulatus Asperatus

Nádhera!

Další informace »