Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ke Slunci míří jasná sebevražedná kometa

Ke Slunci míří jasná sebevražedná kometa

Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966. Autor: Roger Lynds.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966.
Autor: Roger Lynds.
Pomyslný klid na obloze byl narušen neohlášeným hostem. Tím je kometa patřící do skupiny tzv. Kreutzovy skupiny "lízačů Slunce". Tyto komety prolétají jen velice blízko nad pomzslným slunečním povrchem. Kometa nese označení C/2011 W3 (Lovejoy) a objevil ji amatérský astronom Terry Lovejoy z Austrálie pomocí 0.20-m Schmidt-Cassegrainova dalekohledu v neděli 27. listopadu. Zhruba za dva týdny projde jen 190 tisíc kilometrů nad viditelným povrchem naší životadárné hvězdy.

Kreutzova skupina je rojem úlomků velké komety, která kolem roku 326 prolétla velice těsně u Slunce. Rozpadla se na několik větších kusů a snad až statisíců minikometek, které se postupně vrací a neustále "prší" do Slunce. Pozorovat je můžeme na korónografu sondy SOHO, kde jsou objevovány desítky minikometek ročně. Ty jsou ale tak slabé, že ze Země nejsou nikdy vidět. Lovejoyova kometa je v tomto výjimkou.

Jasné komety Kreutzovy komety

Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
Do této skupiny patří několik větších úlomků původní obří komety. Například kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki) bylo možné pozorovat ve dne v blízkosti Slunce s jasností kolem -10 mag (zhruba jasnost Měsíce před první nebo po poslední čtvrti). Poslední skutečně jasným "Kreutzem" byla C/1970 K1 (White-Ortiz-Bolelli), objevená s jasností 1 mag a ohonem dlouhým 20°. Těsné průlety blízko slunečního povrchu jsou pro komety silně destruktivní a až na výjimky svůj průlet komety nepřežijí. Silný žár trhá křehké kometární jádro a vypařuje veškerou vodu, zmrzlé plyny a dokonce i těžší horniny. Ve spektru plynu "lízačů" bylo zjištěno dokonce i železo. Destrukce napomáhá viditelnosti těchto komet, malá pevná jádra se mění v jasný pracho-plynný ohon. Byl zaznamenán i případ komet, které průlet nepřežily a byl vidět je ohon "bez hlavy". Příkladem takovéto komety byla Velká jižní kometa z roku 1887 příhodně pojmenovaná "bezhlavý zázrak".

Průkopník v objevování sebevražedných komet

Terry Lovejoy
Terry Lovejoy
Jak jasná bude nově objevená kometa Lovejoy, nelze zatím předvídat. Zcela jistě ji budeme moci pozorovat na snímcích sondy SOHO. Ta je určená k výzkumu Slunce, na její palubě se nachází i tzv. korónograf - clonka zakrývá Sluneční kotouč a odstíní jeho světlo, v jeho blízkosti pak pozorujeme atmosféru Slunce. Terry Lovejoy patřil k prvním průkopníkům, kteří pečlivě prohledávali snímky ze SOHO a objevovali na nich zanikající minikometky. K jeho prvním úlovkům patřila kometa C/1999 O1. S objevováním SOHO komet se nespokojil a začal se svým vybavením objevovat "vlastní" komety ze Země. Tato kometa je již jeho třetí. Lovejoy je vůbec první objevitel, který nalezl "lízače" ze Země i na snímcích sondy SOHO zároveň.

Prospekt komety

Jak bude kometa vidět, nelze nyní s jistotou tvrdit. Při objevu nacházela cca 110 milionů km od Slunce. V takové dálce nelze předvídat chování komety v blízkosti jeho povrchu. Aktuální jasnost indikuje, že by v době největšího přiblížení ke Slunci mohla prolomit nultou magnitudu. To pro viditelnost za dne nestačí. Mohla by ovšem překvapit při bouřlivém rozpadu a prudce zjasnit. Pro obyvatele střední Evropy je to asi jediná šance, jak kometu na vlastní oči spatřit. Její dráha je pro nás extrémně nepříznivá a nebudeme moci kometu pozorovat ani za soumraku. Pokud by kometa vytvořila velice dlouhý ohon, mohli bychom snad část vidět na obloze po západu Slunce. Zcela jistě se ale můžeme těšit na snímky komety z korónografu sondy SOHO, kde bude vlasatice prolétat okolo 16. prosince.

Převzato: www.kommet.cz

Související:
[1] Bude kometa Pan-STARRS sladkou odplatou? (Petr Horálek)
[2] Aj vy môžete objavovať kométy. Šanca sa nazýva SOHO... (René Novysedlák)
[3] Dvoutisící kometa SOHO (Martin Mašek)
[4] Kometa nejspíš vrazí do Slunce (Petr Horálek)
[5] Kometa SOHO se nad Sluncem efektně vypařila (Petr Horálek)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »