Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kolik „váží“ trpasličí planeta Eris?

Kolik „váží“ trpasličí planeta Eris?

Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) velmi přesně „změřil“ ve spolupráci s W. M. Keck Observatory hmotnost trpasličí planety Eris, největšího objektu nové třídy těles v naší Sluneční soustavě. Eris je 1,27krát hmotnější než Pluto, donedávna největší ledové těleso Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

Pozorování pomocí HST z roku 2006 ukazují, že Eris je nepatrně větší těleso než Pluto. Avšak jeho hmotnost mohla být přesně vypočítána teprve na základě určení oběžné dráhy měsíčku Dysnomia kolem trpasličí planety Eris. Četné snímky, zachycující změnu polohy měsíčku Dysnomia na oběžné dráze kolem Eris pořídil Hubblův kosmický dalekohled a dalekohled Keck (Havajské ostrovy), vybavený objektivem o průměru 10 m.

Astronom Mike Brown (California Institute of Technology in Pasadena, California) se svými spolupracovníky rovněž informoval minulý víkend v časopise Science Magazine rovněž o tom, že Dysnomia obíhá kolem trpasličí planety Eris po téměř kruhové oběžné dráze jednou za 16 dnů. To nahrává předpokladu, že se Dysnomia zrodila v důsledku kolize mezi Eris a dalším tělesem Kuiperova pásu. Gravitačně zachycené těleso bychom očekávali spíše na protáhlé eliptické dráze.

Také měsíce Pluta, podobně jako soustava Země-Měsíc, se podle předpokladu astronomů zrodily na základě srážky, přičemž se drobné úlomky, vzniklé při kolizi, dostaly na oběžnou dráhu kolem většího tělesa a spojily se v jeden objekt – měsíc.

Na základě znalosti hmotnosti a zjištěného průměru vypočítal Brown průměrnou hustotu Eris na 2,3 g/cm3. Je to hodnota velmi podobná hustotě Pluta, dále hustotě velkého tělesa Kuiperova pásu s označením 2003 EL61, a také hustotě Tritonu, měsíce planety Neptun, který je pravděpodobně zachyceným tělesem z Kuiperova pásu.

Objev tělesa Eris v roce 2005 (předběžné označení 2003 UB313, původní přezdívka Xena,) okamžitě vyvolal debatu nad planetárním osudem Pluta. Pokud by Pluto zůstalo planetou, objekt 2003 UB313 by mohl být považován za „desátou“ planetu. Na sjezdu Mezinárodní astronomické unie v srpnu 2006 bylo rozhodnuto o vytvoření nové kategorie těles, označovaných jako trpasličí planety. Jedná se o kulová tělesa v hydrostatické rovnováze (těleso má dostatečně silnou gravitaci, která překoná vlastní pevnost a zformuje materiál přibližně do podoby koule), jako jsou planety, avšak na rozdíl od velkých planet Sluneční soustavy nejsou schopny vlastní gravitací „vyčistit“ prostor kolem své oběžné dráhy od drobných částeček materiálu, drobných úlomků a malých těles.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC možno niekde nad Bieloruskom a Ukrajinou

Pôvodne som chcel fotiť len timelapse, ale keď som videl celkový rozsah NLC, tak som to jednoducho musel zdokumentovať.

Další informace »