Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kolik „váží“ trpasličí planeta Eris?

Kolik „váží“ trpasličí planeta Eris?

Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) velmi přesně „změřil“ ve spolupráci s W. M. Keck Observatory hmotnost trpasličí planety Eris, největšího objektu nové třídy těles v naší Sluneční soustavě. Eris je 1,27krát hmotnější než Pluto, donedávna největší ledové těleso Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

Pozorování pomocí HST z roku 2006 ukazují, že Eris je nepatrně větší těleso než Pluto. Avšak jeho hmotnost mohla být přesně vypočítána teprve na základě určení oběžné dráhy měsíčku Dysnomia kolem trpasličí planety Eris. Četné snímky, zachycující změnu polohy měsíčku Dysnomia na oběžné dráze kolem Eris pořídil Hubblův kosmický dalekohled a dalekohled Keck (Havajské ostrovy), vybavený objektivem o průměru 10 m.

Astronom Mike Brown (California Institute of Technology in Pasadena, California) se svými spolupracovníky rovněž informoval minulý víkend v časopise Science Magazine rovněž o tom, že Dysnomia obíhá kolem trpasličí planety Eris po téměř kruhové oběžné dráze jednou za 16 dnů. To nahrává předpokladu, že se Dysnomia zrodila v důsledku kolize mezi Eris a dalším tělesem Kuiperova pásu. Gravitačně zachycené těleso bychom očekávali spíše na protáhlé eliptické dráze.

Také měsíce Pluta, podobně jako soustava Země-Měsíc, se podle předpokladu astronomů zrodily na základě srážky, přičemž se drobné úlomky, vzniklé při kolizi, dostaly na oběžnou dráhu kolem většího tělesa a spojily se v jeden objekt – měsíc.

Na základě znalosti hmotnosti a zjištěného průměru vypočítal Brown průměrnou hustotu Eris na 2,3 g/cm3. Je to hodnota velmi podobná hustotě Pluta, dále hustotě velkého tělesa Kuiperova pásu s označením 2003 EL61, a také hustotě Tritonu, měsíce planety Neptun, který je pravděpodobně zachyceným tělesem z Kuiperova pásu.

Objev tělesa Eris v roce 2005 (předběžné označení 2003 UB313, původní přezdívka Xena,) okamžitě vyvolal debatu nad planetárním osudem Pluta. Pokud by Pluto zůstalo planetou, objekt 2003 UB313 by mohl být považován za „desátou“ planetu. Na sjezdu Mezinárodní astronomické unie v srpnu 2006 bylo rozhodnuto o vytvoření nové kategorie těles, označovaných jako trpasličí planety. Jedná se o kulová tělesa v hydrostatické rovnováze (těleso má dostatečně silnou gravitaci, která překoná vlastní pevnost a zformuje materiál přibližně do podoby koule), jako jsou planety, avšak na rozdíl od velkých planet Sluneční soustavy nejsou schopny vlastní gravitací „vyčistit“ prostor kolem své oběžné dráhy od drobných částeček materiálu, drobných úlomků a malých těles.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »