Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kolik „váží“ trpasličí planeta Eris?

Kolik „váží“ trpasličí planeta Eris?

Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) velmi přesně „změřil“ ve spolupráci s W. M. Keck Observatory hmotnost trpasličí planety Eris, největšího objektu nové třídy těles v naší Sluneční soustavě. Eris je 1,27krát hmotnější než Pluto, donedávna největší ledové těleso Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

Pozorování pomocí HST z roku 2006 ukazují, že Eris je nepatrně větší těleso než Pluto. Avšak jeho hmotnost mohla být přesně vypočítána teprve na základě určení oběžné dráhy měsíčku Dysnomia kolem trpasličí planety Eris. Četné snímky, zachycující změnu polohy měsíčku Dysnomia na oběžné dráze kolem Eris pořídil Hubblův kosmický dalekohled a dalekohled Keck (Havajské ostrovy), vybavený objektivem o průměru 10 m.

Astronom Mike Brown (California Institute of Technology in Pasadena, California) se svými spolupracovníky rovněž informoval minulý víkend v časopise Science Magazine rovněž o tom, že Dysnomia obíhá kolem trpasličí planety Eris po téměř kruhové oběžné dráze jednou za 16 dnů. To nahrává předpokladu, že se Dysnomia zrodila v důsledku kolize mezi Eris a dalším tělesem Kuiperova pásu. Gravitačně zachycené těleso bychom očekávali spíše na protáhlé eliptické dráze.

Také měsíce Pluta, podobně jako soustava Země-Měsíc, se podle předpokladu astronomů zrodily na základě srážky, přičemž se drobné úlomky, vzniklé při kolizi, dostaly na oběžnou dráhu kolem většího tělesa a spojily se v jeden objekt – měsíc.

Na základě znalosti hmotnosti a zjištěného průměru vypočítal Brown průměrnou hustotu Eris na 2,3 g/cm3. Je to hodnota velmi podobná hustotě Pluta, dále hustotě velkého tělesa Kuiperova pásu s označením 2003 EL61, a také hustotě Tritonu, měsíce planety Neptun, který je pravděpodobně zachyceným tělesem z Kuiperova pásu.

Objev tělesa Eris v roce 2005 (předběžné označení 2003 UB313, původní přezdívka Xena,) okamžitě vyvolal debatu nad planetárním osudem Pluta. Pokud by Pluto zůstalo planetou, objekt 2003 UB313 by mohl být považován za „desátou“ planetu. Na sjezdu Mezinárodní astronomické unie v srpnu 2006 bylo rozhodnuto o vytvoření nové kategorie těles, označovaných jako trpasličí planety. Jedná se o kulová tělesa v hydrostatické rovnováze (těleso má dostatečně silnou gravitaci, která překoná vlastní pevnost a zformuje materiál přibližně do podoby koule), jako jsou planety, avšak na rozdíl od velkých planet Sluneční soustavy nejsou schopny vlastní gravitací „vyčistit“ prostor kolem své oběžné dráhy od drobných částeček materiálu, drobných úlomků a malých těles.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »