Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kolik planet má Sluneční soustava?

Kolik planet má Sluneční soustava?

iau0601a.jpg
Když se děti vrátí v září znovu do školy, možná se již budou učit nové složení planet naší Sluneční soustavy. Na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU - International Astronomical Union), které se v současné době koná v Praze, se očekává hlasování o jasné definici planet, která doposud chybí. Organizace, která schvaluje pojmenování planet a měsíců od svého založení v roce 1919, bude diskutovat o návrhu ustanovit, že naše Sluneční soustava má 12 planet. Definitivně by se mělo rozhodnout na zasedání 2. sekce Generálního shromáždění IAU ve čtvrtek 24. srpna odpoledne.

Určení tohoto tuctu těles zahrnuje 8 známých planet, které dělíme na dvě skupiny: 4 vnitřní planety zemského typu (Merkur, Venuše, Země, Mars) a 4 obří plynné planety (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun). Nově k nim možná přibude Ceres (průměr 952 km), doposud největší těleso z oblasti pásu asteroidů mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Pluto by mohlo zůstat i nadále planetou, avšak bylo by zařazeno do skupiny planet, označovaných jako "plutons" - tedy malá tělesa podobná Plutu. Do této kategorie by byli zařazeni ještě další dva "přistěhovalci" - Charon, dosavadní měsíc planety Pluto a nedávno objevené těleso s předběžným označením 2003 UB313 (Xena). Uvažuje se i o dalších objektech, které by mohly být v budoucnu zařazeny mezi tyto trpasličí planety. Mezi kandidáty jsou například objekty 2003 EL61, 2005 FY9, (90377) Sedna, (90482) Orcus, (50000) Quaoar a některé další.

Protože většina z nás se v minulosti učila o 9 planetách, tato nová reorganizace ve Sluneční soustavě by pro nás mohla být překvapující. Ve skutečnosti byla po dlouhá léta na programu polemika o tom, zda Pluto je opravdová planeta nebo jen ledový pozůstatek z doby formování planet, obíhající ve vzdáleném vnějším prostoru Sluneční soustavy. Nový problém nastal v létě roku 2005, kdy Mike Brown (Caltech) s dalšími astronomy oznámil, že objevil "desátou planetu" - objekt větší a vzdálenější než Pluto. Tento objekt s předběžným označením 2003 UB313 je jedním z nových doplňků do naší Sluneční soustavy v návrhu IAU.

V podstatě organizace navrhuje, kterým dvěma podmínkám musí vyhovovat objekt, aby mohl být zařazen mezi planety. Musí obíhat kolem hvězdy, přičemž nesmí být sám o sobě hvězdou. A jeho hmotnost musí být dostatečná k tomu, aby jeho vlastní gravitace zformovala těleso do téměř kulového tvaru. Tak je tomu u objektu o průměru větším než 800 km a hmotnosti 5x1020 kg. Přesná hranice však bude určena až na základě dalších pozorování. Mezi planety je tedy zahrnuta i "dvojplaneta" Pluto-Charon, vyhovující těmto parametrům. Mezi planety nemohou být zahrnuty velké měsíce obřích planet (včetně našeho Měsíce), i když svými průměry a hmotností definici vyhovují, neboť tzv. barycentrum jejich drah leží uvnitř planet, kolem nichž obíhají (nejedná se tudíž o dvojplanety, ale o satelity planet).

Definice planety bude muset mít platnost i mimo hranice naší Sluneční soustavy. V minulém desetiletí astronomové použili nové technologie k objevu planet, obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Dnes je jich známo již více než 200. Tyto tzv. exoplanety (extrasolar planets) zvýšily zájem nejen mnoha astronomů, kteří doufají ve zjištění, zda některé z těchto planet mohou být obyvatelné.

Zatímco astronomové v Praze a na celém světě debatují o problému: "Co je planeta?", jisté je jedno. Většina lidí se může shodnout: náš pohled na Sluneční soustavu již nikdy nebude takový jako doposud. Nicméně počkejme si na definitivní závěry o počtu planet ve Sluneční soustavě.

Zdroj: www.nasa.gov a www.iau2006
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2018

21. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše, právě tu nyní opravdu musíme doporučit k pozorování a to nejlépe už za dne, nebo při západu Slunce. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Před 45 lety startovala první (oprávarenská) mise ke stanici Skylab a před deseti roky letěla k Marsu sonda Phoenix, která byla úspěšným předchůdcem mise InSight, která odstartovala nedávno.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Galaxie NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2018 obdržel snímek „NGC 3718, Arp214, NGC3729 a Hickson56“, jehož autorem je Martin Myslivec. Pohled do mnohem vzdálenějších končin vesmíru, než je naše Sluneční soustava, přináší vítězná dubnová fotografie. Spirální galaxie ve vzdálenosti 52 miliónů

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

přelet

fotka z videa přes newton 200/1000 s kamerou asi1600mm pro

Další informace »