Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 17P/Holmes je už větší než Slunce!
Veselý Jan Vytisknout článek

Kometa 17P/Holmes je už větší než Slunce!

17P/Holmes v porovnani se Sluncem a Saturnem
17P/Holmes v porovnani se Sluncem a Saturnem
Podle astronomů, kteří fotografovali kometu pomocí Kanadsko-francouzsko-havajského teleskopu (CFHT), dosáhl průměr prachové komy 1,4 miliónů kilometrů a přesáhl tak průměr Slunce. Současná erupce komety byla poprvé odhalena 24. října letošního roku. Od té doby se koma Holmesovy komety rozpíná stálou rychlostí 500 m/s.

Snímek komety (na obrázku vlevo) pořídili Rachel Stevenson, Jan Kleyna a Pedro Lacerda - tým astronomů z Astronomického ústavu Havajské univerzity (University of Hawaii Institute for Astronomy) 9. listopadu 2007. Dalekohled CFHT o průměru 3,6 m je díky své širokoúhlé kameře jedním z mála velkých profesionálních přístrojů, které mohou kometu 17P/Holmes zachytit v celé její kráse na jediném snímku. Vpravo je na obrázku snímek Slunce pořízený sondou SOHO a v malém výřezu fotografie Saturnu získaná sondou Voyager. Všechna tři tělesa jsou na obrázku ve stejném měřítku.

Ačkoli objem komety, započítáme-li do ní i expandující komu, přesahuje objem Slunce, zůstává naše centrální hvězda zdaleka nejhmotnějším tělesem sluneční soustavy. Hmotnost materiálu v komě je jen zlomkem hmotnosti samotného jádra komety, které přitom měří necelé čtyři kilometry a jeho hmotnost tak odpovídá menším asteroidům. Astronomové očekávají, že obálka komety se bude nadále rozpínat, ale její jas bude slábnout, protože prach se postupně rozptyluje. Podobný (dokonce dvojitý) „výbuch“ tato kometa předvedla už v listopadu 1892 a v lednu 1893, kdy její neobvyklé zjasnění umožnilo britskému amatérskému astronomovi Holmesovi ji objevit. Že by se situace z let 1892/3 mohla opakovat není moc pravděpodobné, ale můžeme se nechat překvapit. Kometa obíhá okolo Slunce s periodou 6,9 roků a patří do tzv. Jupiterovy rodiny komet. Její poslední přiblížení ke Slunci nastalo v květnu letošního roku, nyní se kometa od Slunce i od Země vzdaluje. Nachází se za drahou Marsu ve vzdálenosti 2,52 AU (377 miliónů km) od Slunce a 1,63 AU (244 miliónů km) od Země.

V současnosti je kometa stále ještě snadno pozorovatelná pouhým okem. Vypadá jako krásně okrouhlý mlhavý obláček a nachází se poblíž hvězdy Mirfak - nejjasnější hvězdy v souhvězdí Persea. Po 18. hodině ji najdeme vysoko nad severovýchodním obzorem. S jejím vyhledáním pomůže například mapka z tiskového prohlášení ČAS a Asú AV ČR v. v. i. Protože je však kometa 17P/Holmes u nás cirkumpolární, můžeme ji pozorovat po celou noc. Z ostatních těles sluneční soustavy bude spolu s kometou vidět ještě srpek dorůstajícího Měsíce (na opačné straně oblohy), ještě během večera se k ní přidá Mars v souhvězdí blíženců a ráno se na východě rozzáří Venuše v Panně a o něco slabší Saturn ve Lvu.

Zdroj: www.ifa.hawaii.edu

Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »