Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann vzplanula

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann vzplanula

Vzplanutí komety, snímek 3/4 2. 2010. Autor: Kamil Hornoch
Vzplanutí komety, snímek 3/4 2. 2010.
Autor: Kamil Hornoch
Snímky pořízené v noci ze 3. na 4. února ukazují náhlé zjasnění komety, která oběhne Slunce jednou za 15 let. Fotografii pořídil Kamil Hornoch z Astronomického ústavu AV ČR.

Fotografie je složena ze 7 snímků každý s expozičním časem 90 s pořízený přes červený R filtr kamerou G2CCD-3200. Pozorování bylo provedeno 65cm dalekohledem Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. v Ondřejově před půlnocí světového času (3,965 UT). Sever je nahoře, západ vpravo a 1 pixel má velikost 1,05"

Kometa byla objevena roku 1925. Její drahá je téměř kruhová a leží celá za drahou Jupiteru. Jádro komety je velké, jeho průměr se odhaduje na cca 50km.

Vzplanutí komety (angl. outburst) je výrazné zjasnění, kdy dochází ke zjasnění často až o několik magnitud. Tato kometa má typickou klidovou jasnost kolem 15 mag, při zjasněních poměrně často (v posledních letech cca 7x ročně) zjasní o více než 1 mag, někdy až na 10 mag. Toto vzplanutí patří zřejmě mezi ty výraznější (ke kterým dochází cca 1x za 2 roky), ale pravděpodobně ne mezi úplně nejvýraznější.

Přesná doba opakování (periodicita) vzplanutí se nepodařila zjistit (zřejmě jsou do jisté míry náhodné a tudíž dopředu nepředpověditelné).

Průběh vzplanutí je většinou takový, že během několika hodin dojde k výraznému zvýšení aktivity. To proto, že se uvolní těkavé látky v podobě plynu, který s sebou strhává prachová zrna z povrchu jejího jádra. Kometa tím změní svůj vzhled z difúzního objektu s malým průměrným jasem na objekt se silnou kondenzací v okolí jádra. Kometa se podobá svým vzhledem hvězdě obklopené slabou mlhovinkou.

V průběhu dalších desítek hodin se velké množství čerstvě uvolněného plynu a prachu rozptýlí do větších vzdáleností od jádra a vytvoří objekt se vzhledem disku s neostrým okrajem. Často se vytvoří spirálovitá struktura, která vybíhá z oblasti jádra do vnější části disku. Jedná se o tzv. výtrysk (jet), který je tvořen unikajícím plynem a prachem z jádra komety a do spirálovitého vzhledu jej formuje rotace jádra.

Během následujících dní až týdnů se uvolněný materiál dostává do stále větší vzdálenosti od jádra komety a ta dostává vzhled typické komety, tzn. difúzního objektu, kde jeho jas postupně klesá s narůstající vzdáleností od jádra. Oblak se nakonec rozptýlí do té míry, že se kometa stane velmi difúzním objektem s nevýraznou centrální kondenzací až do okamžiku dalšího vzplanutí.

Přesná příčina vzplanutí není známa, ale pravděpodobně souvisí s nehomogenní strukturou povrchových vrstev jádra, kdy se nepravidelně uvolní větší množství zejména vodního ledu a prachových zrn bohatých na těkavé látky. Srážky s jinými tělesy (většími meteoroidy) na kolizních drahách s kometou 29P či "samobombardování" většími úlomky jádra 29P uvolněnými při předchozích vzplanutích, zřejmě nemohou produkovat takto vysokou frekvenci vzplanutí.

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »