Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Tempel 1 obsahuje více prachu než ledu

Kometa Tempel 1 obsahuje více prachu než ledu

Tempel_1.jpg
Pozorování komety 9P/Tempel 1 pomocí přístrojů, umístěných na palubě kosmické sondy Rosetta (kterou vyrobila a vypustila do vesmíru Evropská kosmická agentura ESA), přinesla zajímavé informace. Z pozorování průběhu a důsledku srážky americké sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005) s jádrem komety Tempel 1 vyplývá, že komety jsou spíše "ledové špinavé koule" než "špinavé sněhové koule", jak se astronomové domnívali doposud.

Komety tráví velkou část svého života daleko od Slunce, v prostředí s nízkou teplotou. Proto u nich nastaly jen nepatrné změny ve složení a stavbě jádra a obsahují tudíž důležité informace o podmínkách při vzniku Sluneční soustavy.

4. července 2005 se oddělil od sondy Deep Impact projektil, který byl naveden na kolizní dráhu s kometou, a který narazil do jejího povrchu za účelem studia vnitřní stavby kometárního jádra. Měděný impaktor o hmotnosti 370 kg narazil do jádra komety rychlostí 10,2 km/s. Při kolizi byl očekáván vznik kráteru o průměru 100 až 125 m, přičemž mělo být vyvrženo do okolního prostředí poměrně velké množství kometárního materiálu. Jak bylo zjištěno, vypařilo se celkem 4500 tun vody a překvapivě se uvolnilo ještě více prachu.

Ledové jádro komety Tempel 1 je velmi dynamické a aktivní. Předpokládalo se, že umělý impakt, který způsobil výron prachu a plynů, by mohl vést k vytvoření nové aktivní oblasti na povrchu jádra, odkud by do okolního prostředí mohl unikat další materiál v důsledku zahřívání Sluncem.

Ještě před srážkou zaregistroval Hubblův kosmický dalekohled HST nový výtrysk prachu, směřující z povrchu jádra komety do okolního prostoru. Nikdo zatím neví s naprostou jistotou, co tento výbuch způsobilo.

Kosmická sonda Rosetta, která je vybavena velmi citlivými přístroji, pozorovala kometu Tempel 1 před impaktem, v jeho průběhu i v dalším období po srážce. Ze vzdálenosti 80 miliónů km měla velmi výhodnou polohu k pozorování tohoto unikátního experimentu.

K pozorování komety posloužil především zobrazovací systém OSIRIS (Optical Spectroscopic and Infrared Remote Imaging Systém), což jsou v podstatě dvě kamery citlivé na viditelné světlo a infračervené záření. Pomocí těchto kamer byly pořizovány fotografie kometárního jádra před a po impaktu. Zařízení OSIRIS v sobě zahrnuje úzkoúhlou (NAC) a širokoúhlou (WAC) kameru. Obě kamery snímaly přes různé filtry postupný průnik prachu, vyvrženého při impaktu, do kómy.

Pomocí přístroje OSIRIS bylo zjištěno, jak velké množství vodní páry a prachu bylo při impaktu uvolněno. Z pozorování vyplynulo, že hmotnostní poměr prachu a ledu je větší než 1. To znamená, že komety obsahují více prachu, který je držen pohromadě ledem, než kdyby byl led kontaminován prachem. Proto bychom nyní měli kometární jádra označovat spíše jako "ledové špinavé koule" než "špinavé sněhové koule", jak tomu bylo doposud.

Astronomové nenalezli žádné důkazy zvýšené aktivity komety Tempel 1 v následujících dnech po srážce s impaktorem. To může naznačovat, že případné srážky komet s meteoroidy nejsou zodpovědné za občasná náhlá zjasnění některých komet. Nutno hledat jiné příčiny tohoto jevu (například rozpad kometárního jádra, náhlé uvolnění materiálu vnitřním přetlakem apod.). Vědci také doufají, že se jim podaří vyhotovit trojrozměrnou (3D) mapu oblaku prachu v okolí komety po impaktu, a to kombinací obrázků z přístroje OSIRIS a z pozemních pozorování.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí






38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »