Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa TEMPEL 1 vydává další tajemství

Kometa TEMPEL 1 vydává další tajemství

Tempel_1.jpg
Tým amerických a anglických vědců, jehož vedoucím je Dick Willingale z univerzity v Leicesteru, použil astronomickou družici s názvem SWIFT (start 20. 11. 2004) k pozorování následků srážky projektilu, který se oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact, s jádrem komety TEMPEL 1. Připomeňme, že sonda Deep Impact byla vypuštěna 12. 1. 2005 a ke srážce s kometou došlo 4. 7. 2005.

Dr. Dick Willingale informoval v úterý 4. 4. 2006 na konferenci UK 2006 National Astronomy Meeting, která se koná v Leicesteru, že družice SWIFT zjistila postupný růst jasnosti komety v oboru rentgenového záření v době po impaktu. Toto vzplanutí rentgenového záření trvalo celkem 12 dnů. "Pozorování z družice SWIFT prozrazují, že velké množství vody bylo uvolňováno po mnohem delší dobu, než se původně tvrdilo," říká Dick Willingale.

2004-0729swift-sm.jpg

Astronomická observatoř SWIFT věnuje většinu svého času pozorování objektů vzdáleného vesmíru, avšak její parametry umožňují pozorování mnoha různých objektů na každém jejím oběhu. Dr. Willingale použil tuto družici k dlouhodobému monitorování emise rentgenového záření komety TEMPEL 1 před a následně po srážce s impaktorem, uvolněným ze sondy Deep Impact.

Rentgenové záření poskytlo přímá měření toho, jak velké množství materiálu bylo vyhozeno do okolního prostoru při impaktu. Je to proto, že rentgenové záření vznikalo při procesu, kdy nově uvolněná voda byla vyhozena do řídké atmosféry v okolí jádra komety a zde byla bombardována částicemi slunečního větru o vysokých energiích.

"Dřívější pozorování z období před vlastní srážkou vedla k závěru, že kometa je spíše slabým zdrojem rentgenového záření. K uvolňování materiálu docházelo nadále i po impaktu, proto docházelo ke vzniku rentgenového záření po delší dobu," doplňuje Paul O´Brien, rovněž z univerzity v Leicesteru.

ace_spacecraft.jpg

Intenzita vznikajícího rentgenového záření závisí na množství uvolněné vody z jádra komety a dále na hustotě proudu částic, uvolněných ze Slunce v podobě tzv. slunečního větru. Sluneční vítr neustále monitoruje například družice ACE (Advance Composition Explorer, start v srpnu 1997). Na základě těchto údajů tým astronomů vypočítal množství částic slunečního větru, které se dostaly do blízkosti komety v době pozorování jejího rentgenového záření.

Kometa TEMPEL 1 je spíše málo jasná kometa s produkcí vody zhruba 16 000 tun za den. Avšak po srážce s impaktorem vzrostla její produkce na 40 000 tun za den, což trvalo v období 5 až 10 dnů po impaktu. Za dobu pozorovaného zvýšení jasnosti komety v oboru rentgenového záření dosáhlo celkové množství vody, uvolněné řízenou srážkou, celkem asi 250 000 tun.

Jedním z úkolů mise Deep Impact bylo určit, jaká je příčina občas pozorovaných zjasnění komet. Podle některých teorií jsou takováto zjasnění způsobována dopady meteoritů na povrch jádra komety. Ačkoliv byl průběh srážky pozorován v širokém spektru elektromagnetického záření, většina pozorování byla zaměřena na sledování procesů bezprostředně po srážce. Po 5 dnech pozorování ve viditelném světle se například ukázalo, že kometa byla nerozeznatelná od původního stavu před impaktem. To je v ostrém protikladu s pozorováním v oboru rentgenového záření.

Analýza změn intenzity rentgenového záření na základě pozorování detektory na družici SWIFT napovídá, že po srážce vznikalo intenzivní rentgenové záření především proto, jelikož do okolí kometárního jádra bylo dlouhodobě vyvrhováno velké množství vody.

Zdroj: spaceflightnow a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »