Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa vyhubila mamuty a šavlozubé tygry

Kometa vyhubila mamuty a šavlozubé tygry

Mamuty v Severní Americe vyhubila před 12 900 roky kometa.
Mamuty v Severní Americe vyhubila před 12 900 roky kometa.
Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky. Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat.

Je velmi dobře známo, že srážka velkého meteoritu se Zemí je považována za nejpravděpodobnější příčinu vyhynutí dinosaurů zhruba před 65 milióny roků. Nyní vědci informovali o objevu nových důkazů o tom, že příčinou obdobného vyhynutí zvířat docela nedávno byla kometa: před pouhými 13 000 roky, když této události byli svědky lidé na severoamerickém kontinentu, pro něž měla událost rovněž dalekosáhlé důsledky.

Vědci jsou přesvědčeni, že exploze komety nad zemským povrchem vedla k vyhynutí mamutů, šavlozubých tygrů a dalších velkých zvířat včetně savců, kteří se pohybovali na území Severní Ameriky.

"Kdybychom se vrátili v čase do oblasti Chicaga té doby, byl by to velmi špatný den," říká geofyzik Allen West, jeden z autorů článku, publikovaného v časopise Science. Chicago by pravděpodobně nebylo příliš daleko od místa exploze.

Vědecký tým pod vedením Douglase Kennetta, antropologa University of Oregon, přináší ve své zprávě důkazy, že se jednalo o kometu, která způsobila náhlou tisíce let trvající zimu a vymazala z mapy světa velká zvířata té doby.

Vrstva černých usazenin včetně nanodiamantů, stará 12 900 roků.
Vrstva černých usazenin včetně nanodiamantů, stará 12 900 roků.

Při výzkumu na několika místech celého kontinentu nacházeli výzkumníci nanodiamanty - mikroskopické částice pravděpodobně pocházející z komety - ve zhruba 13 000 let starých vrstvách bohatých na sedimentární horniny. Pod vrstvou s nanodiamanty se nachází poměrně velké množství fosílií zvířat. Nad touto vrstvou fosílie zcela vymizely.

"Je pozoruhodné, že desítky miliónů zvířat zmizely současně doslova v jediném okamžiku, ve kterém vrstva diamantů a sazí pokryla celý kontinent," dodává Allen West.

Hroty šípů a další artefakty z období tzv. indiánské kultury Clovis (kultura označovaná podle místa archeologických nálezů) - z počátků společnosti lovců a sběračů - rovněž vymizely po vytvoření černé vrstvičky před 13 000 roky. Vrcholné období rozvoje indiánské kultury Clovis se datuje do období před 13 200 až 12 900 roky.

První zpráva o těchto závěrech 26členného týmu z 16 vědeckých institucí byla přednesena 9. 10. 2007 na zasedání National Academy of Sciences. Douglas Kennett publikoval se svými spolupracovníky analýzu černé vrstvy (black mat - černý koberec), vrstvy černého materiálu z několika oblastí, které obsahovaly těžké kovy, saze a uhlí napovídající na pády meteoritů a následné požáry.

Šest oblastí s nálezem nanodiamantů.
Šest oblastí s nálezem nanodiamantů.

Počátkem ledna 2009 publikoval vědecký tým zprávu, podle níž byly nalezeny miliardy diamantů o velikosti několika nanometrů, koncentrované v tenké vrstvě sedimentů, a to na šesti lokalitách USA a Kanady. Nové informace o objevu nanodiamantů ve stejné vrstvě jsou dalším důkazem kosmické katastrofy. Jejich datování souhlasí s obdobím před 12 900 roky, kdy náhle začíná studené období označované jako mladší dryas, které se projevilo i v Evropě. Toto období trvalo zhruba 1 300 let.

Archeologové již dlouho uvažovali o tom, zda klimatické změny či vyhubení stád mamutů, šavlozubých tygrů a dalších velkých zvířat nemohlo vést k zániku kultury Clovis. "Mnoho vědců zůstávalo skeptickými ke kometární teorii a mysleli si, že existují lepší vysvětlení pro tuto událost," říká Daniel Amick, spolupracující profesor antropologie na Loyaola University, který se zabývá kulturou Clovis. "Většina archeologů, kteří o této teorii slyšeli, byla k ní odmítavá," dodává Daniel Amick.

Jako odpověď na obvyklou kritiku kometární teorie - že nebyl nalezen žádný kráter po předpokládaném impaktu - Allen West říká: "Kometa nemusí ve skutečnosti narazit do povrchu Země, ale může explodovat v atmosféře a rozpadnout se na drobné fragmenty někde nad zemským povrchem." K podobné události došlo například v červnu 1908 v oblasti Podkamennaja Tunguzka na Sibiři, avšak ne s tak dalekosáhlými důsledky.

Nanodiamanty na jednom z nalezišť severní Ameriky.
Nanodiamanty na jednom z nalezišť severní Ameriky.

Vysoký tlak a uvolněné teplo mohlo vést k roztavení části ledovců v oblasti Grónska, což vedlo ke změně proudění a způsobilo rovněž změny klimatu. Mikroskopické diamanty se nacházejí pouze v sedimentech vrstvy, která se váže k období označovanému jako mladší dryas - nejsou ani pod ani nad touto vrstvou. Vše napovídá tomu, že před 12 900 roky se Země srazila s kometou nebo velkým meteoritem, tzv. uhlíkatým chondritem.

Kde přesně se mohla exploze komety odehrát, je záhadou, avšak vysoká koncentrace nanodiamantů na východ od Michiganu napovídá, že pravděpodobnou oblastí exploze jsou Velká jezera (The Great Lakes). "Předpokládáme, že dnešní Chicago bylo velmi blízko epicentra," dodává Allen West.

Představa, že kometa mohla způsobit katastrofální změny klimatu a vyhynutí živočichů poměrně nedávno v dlouhé historii Země nás varuje: k takové události může dojít znovu.

Zdroj: physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »