Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kosmická sonda CASSINI - ohlédnutí za Jupiterem

Kosmická sonda CASSINI - ohlédnutí za Jupiterem

Jupiter_south.jpg
Přesto, že se sonda CASSINI intenzivně věnuje od poloviny roku 2004 výzkumu planety Saturn, byly nyní publikovány detailní mapy planety Jupiter, vytvořené na základě fotografií, které v roce 2000 pořídila právě sonda CASSINI. Ta prolétla kolem Jupitera při uskutečnění gravitačního manévru během své cesty k Saturnu. Při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy sonda pořídila řadu kvalitních fotografií, a to i přesto, že prolétla ve vzdálenosti 9,72 miliónu km nad oblačností planety. Z těchto fotografií byly sestaveny zatím nejpodrobnější mapy planety Jupiter.

Tato barevná mapa byla sestavena z fotografií, pořízených úzko-úhlou kamerou na palubě sondy CASSINI ve dnech 11. a 12. prosince 2000. Byla tak získána doposud nejpodrobnější mapa obou polokoulí Jupitera, jaké se kdy podařilo sestavit. Nejmenší viditelné detaily mají rozměr 120 km (je třeba si uvědomit, že rovníkový průměr planety Jupiter je 142 984 km).

Mapa jižní polokoule Jupitera (viz obrázek v úvodu článku) je složena z 36 fotografií. Mapy obou polokoulí Jupitera byly získány na základě fotografií, které byly pořizovány každou hodinu (po dobu 9 hodin) tak, jak Jupiter rotoval před objektivem kamery. Ačkoliv byla data získána ve dvou barvách - na vlnových délkách 750 nm (blízké infračervené záření) a 451 nm (modré světlo) - barevné podání mapy odpovídá tomu, jak bychom planetu Jupiter viděli na vlastní oči.

Mapa ukazuje rozmanitost barevného podání oblačnosti včetně paralelních hnědočervených a bílých pásů a pruhů. Rozlišíme také Velkou rudou skvrnu (GRS - Great Red Spot), četné vířivé chaotické oblasti, bílé oválné skvrny a mnoho malých vírů. Četná oblaka jsou soustředěna v pruzích a vlní se působením silných větrů a vlivem turbulencí. Modrošedé oblasti podél severního okraje centrálního jasného pásu jsou rovníkové "horké skvrny", tj. meteorologické systémy, které objevila americká kosmická sonda GALILEO, zkoumající planetu Jupiter v letech 1996 až 2003.

Malé jasné skvrny s oranžovým lemováním severně od rovníku jsou světelné projevy místních bouřek. Polární oblasti jsou bez viditelných detailů, protože sonda CASSINI pozorovala tyto oblasti pod velkým úhlem a přes silnou vrstvu atmosférické mlhy.

Mapy jednotlivých polokoulí jsou zhotoveny v tzv. polární stereografické projekci, kde severní nebo jižní pól leží uprostřed mapy a rovník je znázorněn jako kružnice po obvodu mapy. Publikovaný obrázek v titulu článku představuje jižní polokouli Jupitera.

Jednotlivé mapy jižní a severní polokoule planety Jupiter ve velkém rozlišení si můžete prohlédnout na těchto internetových adresách: jižní a severní polokoule.

Pokud máte raději klasickou mapu planety ve válcové projekci, potom klikněte na tento odkaz mapy Jupitera.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »