Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kosmický cukr - klíč ke vzniku primitivního života

Kosmický cukr - klíč ke vzniku primitivního života

cukr-1.jpg
Astronomové, kteří využívají ke své práci radioteleskop GBT (Green Bank Telescope), objevili v nejchladnější části oblaku prachu a plynu, který se nachází ve vzdálenosti 26 000 světelných let poblíž středu naší Galaxie, molekuly jednoduchého cukru. Tento objev napovídá, že molekuly cukru mohly sehrát důležitou roli při vzniku stavebních bloků, nezbytných pro vznik života v mezihvězdném prostředí.

Pomocí radioteleskopu astronomové detekovali rádiové záření 8atomové molekuly cukru (tzv. glykolaldehyd) v prachoplynném oblaku Sagittarius B2. Takováto oblaka, která mívají průměry několika světelných let, slouží jako stavební materiál pro formování hvězd a planet. Astronomové objevili již v roce 2000 stejné molekuly rovněž v teplejší oblasti téhož oblaku, avšak nová pozorování naznačují, že cukr existuje i za extrémně nízkých teplot - pouhých 8 stupňů nad absolutní nulou (8 K, tj. -265 °C), což je teplota, za které ustává veškerý pohyb prakticky všech molekul.

Glykolaldehyd se skládá ze dvou atomů uhlíku, dvou atomů kyslíku a čtyř atomů vodíku; je označován jako dvou-uhlíkový cukr. Glykolaldehyd může reagovat s 3uhlíkovým cukrem, přičemž vzniká 5uhlíkový cukr označovaný jako ribóza. Molekuly ribózy vytvářejí nosnou konstrukci pro jednotlivé molekuly nukleokyselin DNA a RNA, které jsou nositeli genetického kódu živých organismů.

Na Zemi probíhá většina chemických reakcí za přítomnosti kapalné vody. V kosmickém prostředí jsou podmínky zcela odlišné, a proto většina molekul vzniká na povrchu či pod povrchem nepatrných zrníček prachu. Podle tohoto scénáře malé molekuly, jako je voda, formaldehyd, metan, čpavek, oxid uhličitý, metanol apod. pokrývají povrchy prachových zrníček v prachoplynných oblacích, nebo se nacházejí uvnitř zrníček prachu. Když rázová vlna, která iniciovala stlačování hmoty a nastartovala proces formování hvězdy, vzájemné srážky prachových zrníček poskytují dostatečné množství energie ke vzájemnému spojování molekul: z jednoduchých vznikají molekuly složitější. Přestože jsou chemické procesy na Zemi a v kosmickém prostředí odlišné, výsledky mohou být podobné.

Proces vzniku planetárních systémů je "horký" proces a všechny organické molekuly jsou při něm s největší pravděpodobností zničeny. Avšak tato studie ukazuje, že podobné molekuly mohou vznikat i ve velmi studených oblastech, kterými prochází rázová vlna. Takovéto podmínky mohou existovat ve vnějších oblastech mladých planetárních soustav. A právě v těchto oblastech vznikají komety, které mohou tyto molekuly přenášet mezi jednotlivými planetárními soustavami. Případná srážka s kometou či průchod jejím ohonem může "zasadit" na mladou planetu prebiotický materiál, umožňující vznik života.

Zdroj:spaceflightnow.com
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »