Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Krouží kolem Země miniaturní měsíce?

Krouží kolem Země miniaturní měsíce?

Miniaturní asteroidy v blízkosti Země
Miniaturní asteroidy v blízkosti Země
Měsíc vypadá na obloze osaměle, avšak nemusí to být zdaleka pravda. Malé asteroidy příliš slabé na to, abychom je spatřili, pravděpodobně zabloudí na dráhu Země poměrně často a krátkou dobu zde zůstávají. Někdy v budoucnu můžeme být dokonce schopni dopravit některý z těchto měsíčků na Zemi k detailnímu výzkumu.

Vědci již dávno předpokládali, že potulné planetky by se mohly příležitostně dostat "do spárů" zemské gravitace a stát se dočasně měsíci Země; před několika lety byl jeden takový asteroid vypátrán. Obdržel označení 2006 RH120, má průměr několik metrů a na dráhu kolem Země doputoval v červenci 2006, o rok později tento prostor opustil.

Zpočátku se zdálo, že se může jednat o odhozený poslední stupeň nosné rakety. Avšak Paul Chodas (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California) analyzoval jeho pohyb a zjistil, že je příliš těžký na to, aby se mohlo jednat o stupeň rakety. Vlastnosti asteroidu vysvětlují jeho pohyb mnohem lépe. Avšak stále není jasné, jak často mohou být takovéto asteroidy Zemí krátkodobě zachyceny. Nové výpočty naznačují, že kolem Země může obíhat několik dalších dočasných měsíčků, avšak jsou příliš malé a slabé na to, abychom je mohli odhalit při průzkumu oblohy.

Mikael Granvik (University of Helsinki, Finsko) uskutečnil se svými spolupracovníky počítačové simulace četnosti výskytu asteroidů různých velikostí v okolí naší Země a pravděpodobnosti jejich zachycení při těsném přiblížení k Zemi.

Aby byl objekt zachycen, musí se dostat na dráhu velmi podobnou dráze Země kolem Slunce. To znamená, že se bude pohybovat téměř stejnou rychlostí jako Země, což vytváří dobré podmínky pro jeho zachycení zemskou gravitací, čemuž napomáhá i přitažlivost Slunce a Měsíce. Podobné poruchy (perturbace) nakonec vedou i k jeho úniku z přitažlivosti Země.

Výzkumný tým zjistil, že průměrný asteroid o velikosti 1 m se nachází na dráze Země takřka neustále. Mohou zde kroužit tělesa o velikosti 10 cm až 1 km. "Je jich zde podstatně více, než si lidé doposud mysleli," dodává Mikael Granvik.

Dráha asteroidu 2006 RH120 v blízkosti Země - uprostřed je elipsou znázorněna dráha Měsíce
Dráha asteroidu 2006 RH120 v blízkosti Země - uprostřed je elipsou znázorněna dráha Měsíce
Většina z nich obíhá kolem Země ve vzdálenosti 5krát až 10krát větší, než je vzdálenost Měsíce. Na oběžné dráze zůstávají krátce, většinou méně než jeden rok, i když některé z nich mohou zůstat mnohem déle. Jeden objekt v provedené simulaci kroužil kolem Země téměř 900 roků.

"Obrovské množství malých kosmických kamenů v blízkosti Země - to dá rozum, že naše planeta může čas od času některý z nich zachytit," říká Richard Binzel (Massachusetts Institute of Technology, MIT), který nebyl členem výzkumného týmu. "Bylo by větším překvapením, pokud by zde nebyly."

Je pravděpodobné, že některé z těchto planetek byly v minulosti spatřeny při pátrání po asteroidech, avšak již ne při následujících přehlídkách, protože byly pokládány za artefakty družic či kousky tzv. kosmického smetí. Budoucí pozorování pomocí dalekohledu Pan-Starrs (průměr 4krát 1,8 m) či plánovaného dalekohledu LSST (Large Synoptic Survey Telescope, průměr objektivu 8,4 m) mohou být schopna odhalit tyto malé a slabé objekty mnohem snadněji.

Jestliže jsme mohli takovéto těleso objevit, můžeme být v budoucnu schopni jej zachytit a dopravit do pozemských laboratoří, říká Mikael Granvik. To nám poskytne mnohem lepší obraz o tom, jestli starodávné asteroidy jsou podobné či odlišné v porovnání s opálenými a rozbitými meteority, které občas dopadají na zemský povrch. Protože asteroidy jsou zbytky stavebních bloků z raného období vzniku Sluneční soustavy, jejich výzkum nám může poskytnout detailnější pohled do procesu formování planet.

NASA, Evropská kosmická agentura ESA i Japonská kosmická agentura JAXA plánují vyslání kosmických sond za účelem odebrání vzorků materiálu z různých asteroidů a jejich dopravy na Zemi, avšak tato malá tělesa v blízkosti Země by mohla být mnohem snadnějším cílem.

Zdroj: www.newscientist.com a urania.pta.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »