Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kyslík v okolí komety 67P pochází z období před vznikem Sluneční soustavy

Kyslík v okolí komety 67P pochází z období před vznikem Sluneční soustavy

Pohled na kometu 67P kamerou sondy Rosetta
Autor: ESA

Astronomové zjistili, že molekulární kyslík v okolí jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko není uvolňován z jejího povrchu, jak se někteří vědci domnívali, ale může pocházet z nitra kometárního jádra. Kosmická sonda Rosetta vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA doprovázela kometu 67P na její dráze kolem Slunce od srpna 2014 do září 2016. Během této doby vyslala k povrchu průzkumný modul Philae a nakonec zakončila svoji existenci pádem na povrch jádra komety.

Když se kometa nachází dostatečně blízko Slunce, led na jejím povrchu sublimuje – mění se z pevného skupenství na plynné – a vytváří plynnou atmosféru v okolí jádra, tzv. komu. Analýzou vzorků z komy prostřednictvím přístrojů na palubě sondy Rosetta bylo zjištěno, že obsahuje nejen vodu, oxid uhelnatý a oxid uhličitý, jak se předpokládalo, ale také molekulární kyslík.

Molekulární kyslík představuje dva atomy spojené dohromady a na Zemi je neodmyslitelnou součástí života, kde je vytvářen během fotosyntézy. Již dříve byl detekován v okolí některých ledových měsíců planety Jupiter, avšak nepředpokládalo se, že by mohl být nalezen v okolí komet.

Vědecký tým sondy Rosetta původně oznámil, že kyslík byl nejspíše uvolněn z hlavního tělesa komety – tedy z jejího jádra. To by znamenalo, že má primordiální původ – byl zde již přítomen ve sluneční mlhovině, z níž se na počátku vzniku naší Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků zformovaly i komety.

Jiná skupina vědců se nicméně domnívá, že by mohl být na kometách i jiný zdroj kyslíku. Objevili novou možnost produkce molekulárního kyslíku aktivovanou dopadem energetických iontů – elektricky nabitých molekul. Navrhli, že reakce s energetickými ionty na povrchu jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko by mohly být náhradním zdrojem molekulárního kyslíku.

Nyní členové týmu kolem sondy Rosetta analyzovali data týkající se výskytu kyslíku na kometě 67P ve světle této nové teorie. V článku publikovaném v časopise Nature Communications pod vedením vědeckých pracovníků Imperial College London informovali, že navržený mechanismus vytváření kyslíku na povrchu jádra komety je sice možný, avšak není dostačující k vysvětlení pozorovaného množství kyslíku v komě obklopující jádro.

Série snímků komety 67P pořízených kosmickou sondou Rosetta Autor: ESA
Série snímků komety 67P pořízených kosmickou sondou Rosetta
Autor: ESA
Kevin Heritier, hlavní autor článku z Department of Physics na Imperial College London, říká: „První detekce molekulárního kyslíku v komě v okolí 67P byla velmi překvapující a vzrušující. Prověřovali jsme novou teorii produkce molekulárního kyslíku z povrchu při použití pozorování energetických iontů, tj. částic, které spouštějí povrchové procesy vedoucí k uvolňování molekulárního kyslíku. Zjistili jsme, že pozorované množství přítomných energetických iontů není dostačující k vytvoření odpovídajícího množství pozorovaného kyslíku v okolí komety.“

Spoluautorka článku Marina Galand z Department of Physics na Imperial College London a vědecká pracovnice plazmových experimentů na sondě Rosetta dodává: „Ke generování molekul kyslíku na povrchu jádra komety 67P může docházet, ale většina molekul kyslíku v oblasti komy není vytvářena tímto procesem.“

Nová analýza je v souladu s původním závěrem vědeckého týmu, že molekuly kyslíku nejspíše mají původ v primordiálním (prvotním) materiálu. Další teorie, které byly navrhovány, stále nemohou být vyloučeny. Avšak teorie s primordiálním původem kyslíku vysvětluje data pořízená sondou Rosetta zatím nejlépe.

To rovněž podporuje nedávné studie, které se zaměřily na výzkum vzniku molekulárního kyslíku v temných oblacích a na přítomnost molekul kyslíku v mladé Sluneční soustavě. V tomto modelu je molekulární kyslík zachytáván při zamrznutí do malých prachových zrníček. Tato zrníčka se pak soustřeďují do větších shluků materiálu, až nakonec vytvoří komety s pozorovaným kyslíkem v jejich jádru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] imperial.ac.uk

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Primordiální kyslík, Sonda Rosetta, Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »