Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Led ukrývá studené srdce asteroidu

Led ukrývá studené srdce asteroidu

Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězd
Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězd
Astronomové využili dalekohledy NASA k objevu vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku na povrchu asteroidu. Byla prokázána přítomnost ledové směsi na jednom z největších těles pásma asteroidů, což naznačuje, že některé planetky, podobně jako jejich vesmírní sourozenci - komety, dopravily značné zásoby vody na vznikající Zemi. Článek byl publikován v časopise Nature.

"Dlouho se předpokládalo, že nemůže být objeven ani šálek vzácné vody v celém pásu asteroidů," říká Don Yeomans, manažer projektu Near-Earth Object Program Office, NASA, realizovaného v Jet Propulsion Laboratory (Pasadena, Kalifornie). "Dnes víme, že nejen že by přítomná voda mohla uhasit vaši žízeň, ale zcela jistě by mohla být schopna zaplnit všechny bazény na Zemi."

Tento objev je výsledkem šestiletého pozorování planetky (24) Themis o průměru zhruba 200 km, které prováděl astronom Andrew Rivkin (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland). Rivkin a společně s ním Joshua Emery (University of Tennessee in Knoxville) používali dalekohled ITF (Infrared Telescope Facility, NASA) pracující v oboru infračerveného záření k provádění měření asteroidu během sedmi vhodných období, počínaje rokem 2002. Data ukrytá v jejich záznamech odhalila po zpracování přítomnost vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku.

Zjištěná data jsou obzvláště překvapující, protože se předpokládalo, že planetka Themis obíhající kolem Slunce ve vzdálenosti "pouhých" 479 miliónů km, byla příliš blízko silnému zdroji tepla ve Sluneční soustavě, než aby si mohla uchovat vodní led po celou dobu od vzniku planetární soustavy před 4,6 miliardami roků.

Nyní má astronomická společnost mnohem lepší znalosti. Realizovaný výzkum může pomoci přepsat "kroniku" o vzniku a vývoji Sluneční soustavy a původu asteroidů.

"Je to vzrušující, protože nám tyto informace umožní lépe porozumět naší minulosti - a rovněž naší pravděpodobné budoucnosti," říká Don Yeomans. "Tento výzkum naznačuje, že asteroidy mohou být nejen zdrojem nerostných surovin, ale mohou sloužit rovněž k doplňování paliva na vesmírných stanicích a k zásobování vodou při realizaci budoucího meziplanetárního výzkumu."

Objev, který učinili Rivkin a Emery, byl nezávisle potvrzen týmem astronomů, jehož vedoucím byl Humberto Campins (University of Central Florida, Orlando).

Již dříve byl na základě pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST vysloven předpoklad, že se vodní led nachází na největší planetce (dnes trpasličí planetě) Ceres - viz například článek HST objevil zásoby vody na planetce Ceres.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »