Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lístky do první řady na částečné zatmění Země
Vít Straka Vytisknout článek

Lístky do první řady na částečné zatmění Země

Jeden ze záběrů Měsíce před Zemí z observatoře DSCOVR
Autor: NASA

NASA v minulém týdnu zveřejnila parádní záběry přechodu Měsíce přes disk Země, pořízené z hlubokého vesmíru kosmickým teleskopem DSCOVR. Snímky odhalily odvrácenou stranu Měsíce a zároveň Zemi v úplňku, což je opravdu netradiční pohled.

Vesmírná observatoř DSCOVR (Deep Space Climate Observatory) byla vypuštěna v únoru letošního roku raketou Falcon 9 (mimochodem jde o nejvzdálenější objekt, vynesený společností SpaceX) a 8. června dosáhla svého pracovního místa v libračním bodě L1 asi 1,5 milionu kilometrů od Země, odkud také pořídila tyto úžasné záběry.

 

Zdroj: NASA

 

Pro připomenutí: librační bod L1 se nachází oněch asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci, objekt v tomto gravitačním bodě se nachází vlastně na heliocentrické dráze, nicméně díky gravitaci Země přesně v této vzdálenosti má přesně stejnou oběžnou dobu, jako naše planeta, DSCOVR tedy stále vidí osvětlenou stranu Země, což je pro jeho poslání ideální. Jde totiž o observatoř, vyvinutou NASA, americkým vojenským letectvem a meteorology + klimatology, která sleduje zemské počasí a klima a hlavně dopady slunečního větru na toto dění.

Sérii přiložených snímků, ukazujících přechod Měsíce při pohledu na jeho odvrácenou stranu nad Tichým oceánem poblíž Severní Ameriky za plného osvětlení, pořídila observatoř během asi pěti hodin dne 16. července. Přechod Měsíce přes kotouč Země může DSCOVR pozorovat dvakrát do roka, kdy se oběžná dráha Měsíce, skloněná o něco přes 5 stupňů vůči ekliptice, promítá do jeho zorného pole.

Na snímku poutá zajisté největší pozornost odvrácená strana našeho souputníka, kterou ze Země není šance vidět, jelikož Měsíc má vůči Zemi tzv. vázanou rotaci. I když není to tak úplně pravda: délka dne a roku (obletu Země) na povrchu Měsíce není úplně stejná, což způsobuje jev zvaný „měsíční librace“ a ten čas od času dovoluje pozemskému hvězdáři spatřit až 9 % povrchu odvrácené strany Měsíce.

Na první pohled překvapí absence měsíčních moří, dominant viditelné strany. Na straně odvrácené uvidíme vlastně jen dva malinké útvary tohoto typu: na snímku z DSCOVR vlevo nahoře je Moře moskevské (to bude zřejmě připomínka sovětské sondy Luna 3, která v roce 1959 poprvé v historii ukázala člověku neznámou zadní tvář Měsíce) a vlevo dole Ciolkovského kráter.

Druhý stupeň rakety Falcon 9 vynáší DSCOVR daleko od Země Autor: SpaceX
Druhý stupeň rakety Falcon 9 vynáší DSCOVR daleko od Země
Autor: SpaceX
Na snímcích z družice DSCOVR si můžeme povšimnout u pravého okraje Měsíce takového nepřirozeného nazelenalého stínu. Ten tam skutečně nepatří, je to vedlejší produkt fotografického postupu. Kamera EPIC na sondě DSCOVR, která záběry Měsíce pořídila (původně je určená k pozorování ozónu, výšky oblačnosti a aerosolů v zemském ovzduší, svůj každodenní provoz zahájí v září), totiž tyto snímky v „přirozených barvách“ pořizovala přes červený, modrý a zelený filtr a „přepnutí“ mezi nimi zabralo při pořizování každého záběru asi 30 sekund, během kterých se Měsíc nepatrně pohnul. Na kráse těmto záběrům, které oko smrtelníka jen tak neuvidí, však rozhodně tento fakt neubírá.

„Překvapilo mě, o kolik jasnější Země v porovnání s Měsícem je,“ řekl Adam Szabo, vědec mise DSCOVR z NASA. „Naše planeta je oproti lunárnímu povrchu opravdovým briliantem v kosmické temnotě.“

Snímky pořizovala družice DSCOVR samozřejmě s užitím teleskopu, vzpomeňme si, jak malou Zemi viděli nad sebou astronauté na Měsíci, kteří nebyli ani ve třetinové vzdálenosti jako DSCOVR.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA 5. 8. 2015



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Země, Měsíc


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »