Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Má Mars tekuté železné jádro?

Má Mars tekuté železné jádro?

Nové informace naznačují, že rudá planeta má tekuté železné jádro o velikosti přibližně jedné poloviny planety. Tento výsledek potvrzuje podobnost této planety se Zemí s Venuší.

Na základě radiových pozorování sondy Mars Global Surveyor odvodili pracovníci JPL, že Mars nevychladl tak, aby jeho jádro bylo ztuhlé. Místo toho je pravděpodobnější, že jádro rudé planety je tekuté, nebo alespoň s tekutou vnější částí obklopující pevné vnitřním jádro. "Jádro Země je tvořeno vnější tekutou částí a pevným vnitřním jádrem. Je pravděpodobné, že jádro Marsu má stejnou stavbu.", uvádí Dr. Charles Yoder vedoucí týmu výzkumníků.

Mars je ovlivňován sluneční gravitací, která způsobuje slapy na povrchu planety (stejný jev můžeme pozorovat v systému Země-Měsíc jako příliv a odliv). Působení Slunce na Mars je mnohem menší, změny dosahují méně než jednoho centimetru. Měřením této změny můžeme určit, nakolik je Mars tvárný. Velikost změny je dostatečně veliká k tvrzení, že jádro Marsu musí být alespoň částečně tekuté.

Tým použil měření Dopplerova efektu radiového signálu emitovaného sondou k určení přesné oběžné dráhy sondy okolo Marsu. Slapové jevy jsou velmi malé, ale stále detekovatelné. Způsobují změnu náklonu sondy oo jednu tisícinu stupně za měsíc.

Tyto informace byly doplněny přesným měřením presese provedeným sondou Mars Pathfinder. Precese je pomalý pohyb rotační osy Marsu (podobný pohyb provádí roztočená káča). V případě Marsu trvá jedna otočka 170 000 let. Rychlost precese označuje nakolik je hmota koncetrována v okolí jádra. Rychlejší precese znamená větší hustotu jádra.

Dalším výstupem práce je určení velikosti jádra - přibližně jedna polovina velikosti planety (stejně jako Země a Venuše). Jádro obsahuje významný podíl lehčích prvků, například síry.

Výsledky ukazují velkou příbuznost rudé planety se Zemí a Venuší.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »