Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Magnetické pole chromosféry Slunce

Magnetické pole chromosféry Slunce

Sluneční vrstvy
Sluneční vrstvy
Astrofyzici z Instituto de Astrofísica de Canarias (Španělsko) a Astronomického ústavu AV ČR změřili střední magnetické pole komplikované vrstvy sluneční atmosféry.

Sluneční chromosféru můžeme pozorovat v průběhu úplného slunečního zatmění coby tenký rudý prstenec okolo slunečního disku. Červená barva je důsledkem záření vodíkových atomů ve spektrální čáře H-alfa o vlnové délce 656,3 nanometrů. Ve chromosféře, která se nachází mezi chladnou fotosférou o teplotě nakolik tisíc stupňů a horkou korónou o teplotě milionů stupňů, a která má tloušťku pouhých několika tisíc kilometrů, dochází k relativně rychlým změnám fyzikálních parametrů jako jsou hustota a teplota. Hmota chromosféry je ve stavu plazmatu a v závislosti na výšce nad "povrchem" Slunce je její dynamika více či méně citlivá na průběh magnetických polí, jimiž je sluneční atmosféra protkána. Vzhledem ke komplikovanosti fyzikálních podmínek patří chromosféra a její magnetické pole k nejméně prozkoumaným oblastem Slunce. Přitom právě diagnostika chromosférických magnetických polí může dát odpověď na řadu zásadních otázek týkajících se energetické bilance sluneční atmosféry.

Výpočty astrofyziků z Instituto de Astrofísica de Canarias (Španělsko) a Astronomického Ústavu AV ČR ukazují, že s využitím metod kvantové spektropolarimetrie lze určit střední míru magnetizace horních vrstev tzv. klidné chromosféry, která pokrývá většinu povrchu Slunce. Srovnáním existujících přesných měření lineární polarizace profilu vodíkové čáry H-alfa (IRSOL, Švýcarsko) s novým teoretickým modelem přenosu záření došli Jiří Štěpán (AsÚ AV ČR, IAC) a Javier Trujillo Bueno (IAC) ke kvantitativnímu odhadu dolní hranice intenzity magnetického pole. Ukazují, že pole v horních vrstvách klidné chromosféry je víceméně horizontální a zvyšuje svou indukci k hodnotě nejméně 30 gaussů (1 gauss = 0,0001 Tesla). Pod touto zónou zvýšené magnetizace, která se nachází těsně pod přechodovou oblastí do horké koróny, klesá střední magnetická indukce až k hodnotě několika gaussů, aby opět začala narůstat v nižších vrstvách chromosféry.

Tento výsledek je ve shodě s dnešní kvalitativní představou o průběhu magnetických polí v chromosféře, v níž se magnetické indukční čáry spojující opačné magnetické póly klenou nad rozsáhlými oblastmi klidného Slunce, případně dochází k jejich otevření do vnějšího vesmíru v tzv. koronálních dírách. Překvapující je poměrně vysoká hodnota 30 gaussů vyplývající z nových modelů. Tlak magnetického pole, který je úměrný druhé mocnině magnetické indukce, překonává v horních vrstvách chromosféry tlak plynu a toto pole zásadně ovlivňuje šíření plazmových vln z nižších vrstev atmosféry. Určení střední magnetizace je proto důležité především pro pochopení dynamických procesů probíhající v horních vrstvách chromosféry a následně i v koróně.

Výsledky jsou v současné době připraveny k publikaci v mezinárodním časopise The Astrophysical Journal Letters. Tato práce vznikla za finančního přispění španělského Ministerstva pro vědu a inovace (projekt AYA2007-63881).

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »