Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Maličký Mimas, obrovský Saturn

Maličký Mimas, obrovský Saturn

2004-1119saturn-full.jpg

Drobný měsíc Mimas se zdá být ještě menším ve srovnání s obrovskou bílou bouří a tmavými vlnami na okraji mrakové skupiny v Saturnově atmosféře.

Ačkoli proudění v atmosféře, pohybující se od východu k západu, je na Saturnu mnohem mohutnější než na Zemi nebo dokonce na Jupiteru, rozdíly v rychlosti proudění mezi jednotlivými oblačnými pásy nejsou tak výrazné.

Snímek byl pořízen úzko úhlovou kamerou sondy Cassini již 25. září 2004, ze vzdálenosti 7,8 milionu kilometrů od Saturnu, skrz filtr citlivý na vlnovou délku infračerveného světla o středu na 727 nanometrech. Rozlišení snímku je 46 kilometrů na pixel.

mimas.jpg
Mimas nese mýtické jméno jednoho z obrů, kterého zabil hrdina Herkules. Patří mezi nejbližší měsíce Saturnu. Jeho o průměr je jen 392 km. Povrch má ledový a silně pokrytý krátery. Průměrná hustota měsíce je poměrně nízká, přesahuje průměrnou hodnotu hustoty vody jen o 17%. Znamená to pravděpodobně, že většinu jeho hmoty tvoří led. Protože zároveň má Mimas velmi nízkou povrchovou teplotu, asi - 200° C, jeho povrchové rysy mohou být velmi staré. Jeden z nejvýraznějších rysů povrchu tvoří impaktní kráter, který byl pojmenován po objeviteli měsíce Williamu Herschelovi. Ten jej poprvé spatřil v roce 1789. Kráter Herschel je překvapivě velký v porovnání s velikostí měsíce. Má průměr celé jedné třetiny jeho průměru. Je 10 kilometrů hluboký a jeho centrální vrcholek, je skoro tak vysoký jako Mount Everest na Zemi. Tento impakt pochází nejspíše od jiného, již zaniklého měsíce. Náraz musel být obrovský, stopy po prasklinách vyvolaných srážkou jsou vidět i na opačné straně Mimasu. Většina povrchu je pokrytá krátery většími než 40 kilometrů v průměru, ale v jižním polárním regionu krátery větší než 20 kilometrů většinou nejsou. Mohlo vy to znamenat, že nějakým, zatím neznámým procesem byly větší krátery z těchto oblastí odstraněny.

Zdroj: NASA/JPL News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »