Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Máme důkaz: na Marsu existovala jezera!

Máme důkaz: na Marsu existovala jezera!

Rekonstrukce vzhledu jezer na Marsu
Rekonstrukce vzhledu jezer na Marsu
Tým astronomů z University of Colorado (Boulder) objevil první a rozhodující důkazy pobřežních linií na Marsu, které naznačují existenci dávných hlubokých jezer. Tento nález má rovněž význam pro pátrání po pradávném životě na povrchu rudé planety.

Stáří těchto jezer se odhaduje na více než 3 miliardy roků. Zdá se, že jednotlivá jezera měla plochu kolem 130 čtverečních kilometrů a byla více než 450 metrů hluboká - což přibližně odpovídá pozemskému jezeru Lake Champlain na pomezí USA a Kanady, říká Gaetano Di Achille, pracovník univerzity a vedoucí výzkumného týmu. Důkaz přítomnosti pobřežní linie, objevené podél široké říční delty zahrnuje i řadu střídajících se hřebenů a koryt, které mohou být "přežívajícími" pozůstatky depozitů na mořském pobřeží.

"Toto je první a jednoznačný důkaz dávných pobřežních linií na povrchu Marsu," říká Di Achille. "Identifikace pobřežních linií a doprovodných geologických důkazů nám umožňuje vypočítat rozměry a objem jezera, které se zde vytvořilo pravděpodobně před 3,4 miliardami roků."

Článek, jehož autory jsou Gaetano Di Achille a profesor Brian Hynek (Laboratory for Atmospheric and Space Physics), byl publikován v časopise Geophysical Research Letters, vydávaném Americkou geofyzikální společností.

Fotografie, které byly ve studii použity, pořídila kamera s vysokým rozlišením známá jako HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), nacházející se na palubě americké kosmické sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Kolem Marsu obíhá ve výšce 320 km a na povrchu planety je schopna rozlišit detaily o velikosti menší než 1 metr.

Analýza snímků z kamery HiRISE naznačuje, že zde voda vyhloubila kaňon v délce téměř 50 km, který ústí do údolí, kde se ukládaly sedimenty, jež vytvořily rozsáhlou deltu. Tato delta a další okolní vodní nádrže naznačují existenci velkého, dlouhou dobu existujícího jezera, říká Brian Hynek. Dno jezera se nachází uvnitř mnohem většího údolí Shalbatana Vallis.

"Objev pobřežní linie na Marsu je pro nás něco jako Svatý grál," říká Brian Hynek.

Kromě toho tento důkaz ukazuje, že jezero existovalo během období, ve kterém astronomové všeobecně považují Mars za suchou a studenou planetu. Nové poznatky jsou nadějné pro nové teorie, vypracovávané mnoha planetology. "Tyto výzkumy nejen že prokazují, že na Marsu dlouhou dobu existovala soustava jezer, avšak můžeme zde vidět formování jezer ke konci teplého a vlhkého období."

Planetologové se domnívají, že nejstarší povrch Marsu se vytvořil v průběhu vlhkého a teplého období, pojmenovaného Noachian, které trvalo v intervalu před 4,1 až 3,7 miliardy roků, kdy byl povrch utvářen mj. bombardováním velkými meteority a rozsáhlými záplavami. Nově objevená jezera se pravděpodobně vytvořila během následující epochy (pojmenované Hesperian) a zanikla na konci teplého a vlhkého období, které na Marsu trvalo 300 miliónů roků ve shodě s provedenými výzkumy.

Říční delty přiléhající k jezerům jsou pro planetology velmi zajímavé, protože obdobné delty na Zemi intenzivně pohřbívají organický uhlík a další organické látky, dodává Brian Hynek. Většina astrobiologů se domnívá, že existující náznaky života na Marsu v podobě mikroorganismů mohou být objeveny pod povrchem planety právě v těchto oblastech. V minulosti poskytovala jezera na Marsu útulné prostředí na povrchu planety, bohaté na živiny pro tehdejší mikroorganismy, dodává Brian Hynek.

Ústup jezera byl zřejmě natolik rychlý, že zabránil formování dalších nižších pobřežních linií při vysychání jezera, říká Di Achille. Jezero se pravděpodobně buď vypařilo nebo zamrzlo. Vrstva ledu se sublimací pomalu měnila na vodní páru, která unikla během období náhlé klimatické změny.

Gaetano Di Achille říká, že nově objevené dno starého jezera a depozity v říční deltě by mohly být hlavním cílem pro přistání budoucích kosmických sond za účelem hledání důkazů dávného života na Marsu.

"Na Zemi jsou říční delty a jezera mimořádným lapačem a uchovávatelem pozůstatků dávného života," říká Di Achille. "Jestliže život někdy na Marsu vznikl, zdejší říční delty mohou být klíčem k odemknutí biologické minulosti planety Mars."

Zdroj: colorado.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



51. vesmírný týden 2017

51. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 12. do 24. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Saturn s Venuší jsou u Slunce. Část posádky ISS přistála na Zemi, ke stanici se vydala nákladní loď Dragon, ale už v neděli také Sojuz MS-07 s dalšími třemi kosmonauty. Blue Origin vyzkoušela novou kabinu New Sheparda. Ariane 5 vynesla další čtyři navigační družice Galileo. 23. prosince očekáváme hned tři starty raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pravé parhelium

Pravé parhelium

Další informace »