Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Marťanské mraky jsou „suché“

Marťanské mraky jsou „suché“

polkappensturm.jpg
Nové laboratorní pokusy ukázaly, že marťanské mraky obsahují mnohem méně vody, než si vědci dosud mysleli.

Tony Colaprete (Ames Research Center, Kalifornie) studoval v laboratoři mraky, které jsou tvořeny vodním ledem, stejně jako některé pozemské. „Vznikají při velmi nízkých teplotách, často pod minus 100 °C,“ řekl Colaprete. „Laboratorní studie ukázaly, že je mnohem těžší vytvořit mrak při tak nízkých teplotách; těžší než jsme si mysleli.“

Při simulaci jsou kapky nebo ledové krystalky v mraku větší než jsme očekávali, proto „z atmosféry vypadávají rychleji, což má za následek menší objem mraků a suchou atmosféru,“ vysvětlil Colaprete.

Colaprete prezentoval výsledky svých laboratorních simulací v úterý 11. prosince na výročním zasedání Amerického geofyzikálního svazu (American Geophysical Union, AGU) v San Francisku (10. – 17. prosince 2007).

Dosud byli vědci přesvědčeni, že marťanské mraky tvoří 100 % relativní vlhkosti vzduchu. Ale nová studie ukazuje, že marťanský vzduch musí obsahovat daleko více vody, musí být přesycen, aby se mohly tvořit mraky.

„Chceme rozumět klimatu na Marsu a tomu, jak funguje marťanský koloběh vody,“ řekl Colaprete. „Mraky jsou základem tohoto systému, stejně jako na Zemi. Ale předpoklad, že se marťanské mraky tvoří a chovají stejně jako ty na Zemi, je možná chybný.“

Colaprete je přesvědčen, že dokonalejší pochopení procesu marťanských mraků a koloběhu vody je rozhodující pro porozumění klimatu na Marsu v současnosti i minulosti. Koloběh vody na Marsu ovládá velká severní polární čepička. Během marťanského léta na severní polokouli se část této ledové čepičky vypařuje a větry odnášejí vodní páru směrem k jižnímu pólu.

„Množství vody v marťanské atmosféře velmi kolísá v závislosti na místě i čase,“ sdělil na základě pozorování Colaprete. Mraky v atmosféře velkou měrou regulují množství vody, které migruje od severního pólu směrem k pólu jižnímu.

„Během zimy na jižním pólu zde voda zmrzne (jižní polární čepička),“ řekl Colaprete. „Na jaře se tato voda znovu začne vypařovat a vrací se zpět do severní polární čepičky. Cyklus se každoročně opakuje.“ (Jeden marťanský rok trvá přibližně 2 roky pozemské.)

Pokud by všechna atmosférická voda obsažená v atmosféře zmrzla, vytvořila by se na povrchu Marsu ledová vrstvička o tloušťce 1/5 lidského vlasu.

„Voda u typického marťanského mraku tvoří jen asi 10 až 20 % z celkového objemu. Ať tak či onak, tenká marťanská atmosféra na působení těchto mraků reaguje velmi citlivě,“ dodal Colaprete.

Zdroj: ww.space.com




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »