Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru

Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru

Mezinárodní kosmická sonda Cassini vypuštěná v roce 1997 doletí k Saturnu v červenci 2004. Použití nového citlivého přístroje na palubě sondy vedlo během průletu kolem Jupiteru k objevu velkého množství překvapivě hustého plynu na oběžné dráze kolem této planety. Ihned byla zřejmá jeho souvislost s Jupiterovým měsícem Europa, protože oblak plynu a měsíc obíhají kolem planety po stejné dráze.

Odkud plyn pochází?
Planeta Jupiter je největší v naší planetární soustavě. Do okolního prostoru vysílá spoustu částic - jedná se často o nabité ionty, které se pohybují velkou rychlostí. Při srážce s měsícem Europa stačí energie dopadající částice na to, aby odmrštila molekuly vodního ledu pokrývajícího celý povrch měsíce do vesmíru. Europa tak při svém oběhu kolem Jupiteru za sebou jakoby "trousí" molekuly vody.

Jupiter a oblaka částic z Europy a Io

Je třeba připomenout, že malá tělesa sluneční soustavy planet mají v porovnání se Zemí velmi malé gravitační pole. Hypotetický fotbalový zápas pořádaný třeba na nějaké planetce by výkopem míče nejen začal, ale také skončil, protože ten už by se na povrch nikdy nevrátil. Pro částice je tedy celkem snadné se ze zajetí gravitačního pole třeba měsíce Europa vysvobodit.

Je ho překvapivě mnoho
Protože tento proces trvá milióny let (stáří měsíce je odhadováno na 30 milionů let), nastřádalo se do gigantického prstence kolem Jupiteru molekulu po molekule již 60 000 tun plynu. Množství plynu je překvapivě velké. Lze ho srovnat s podobným oblakem, který se vytvořil díky sopečné aktivitě na jiném Jupiterově měsíci Io. Ten je ovšem geologicky velmi aktivní a u jeho sopek vyvrhujících množství síry a kyslíku se dá produkce částic do vesmíru očekávat.

Jupiter má silné magnetické pole, po jehož siločarách se nabité částice dostanou až k Europě. Objev oblaku prachu svědčí o tom, že Europa má významnější vliv na obrovské magnetické pole Jupitera, než vědci dosud předpokládali - ostatně obíhá uvnitř jeho magnetosféry.

Ledový svět Europy
Europa obíhající Jupiter ve vzdálenosti 671 000 kilometrů má podobné rozměry jako náš Měsíc. Její povrch je ovšem značně odlišný - Europa je nejhladší těleso ve sluneční soustavě. Můžeme na něm nalézt jen velmi málo vyvýšenin a kráterů, výškové rozdíly nepřesahují 1 km. Celý měsíc je pokryt obrovskou ledovou plochou. Již řadu let odborníci hovoří o tom, že pod vrstvou ledu se může nacházet voda v tekutém stavu, což vyvolává spekulace o možné existenci života. NASA plánuje vypuštění sondy Europa Orbiter, která by měla tloušťku povrchového ledu změřit.

zdroj: JPL News Release Feb. 27




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti, předsedou skupiny MEDÚZA, revizorem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie. Členem ČAS je od roku 1995.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orion utopený v airglow

Orion utopený v airglow

Další informace »