Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měsíc - nejchladnější místo ve Sluneční soustavě

Měsíc - nejchladnější místo ve Sluneční soustavě

Teplota na povrchu Měsíce
Teplota na povrchu Měsíce
Chudák Pluto. Nejprve bylo "vykopnuto" z planetárního klubu, nyní přišlo i o primát nejstudenějšího místa ve Sluneční soustavě. Tento titul si nyní přivlastnil Měsíc, konkrétně neosvětlené krátery v blízkosti jižního pólu - což je na druhou stranu dobrá zpráva pro hledání důkazů o přítomnosti vodního ledu na jediném souputníku naší planety.

Vysoko se zvedající okolní valy jednotlivých kráterů v okolí jižního pólu zabraňují slunečnímu světlu dopadnout na jejich dno. Podobně například vysoké hory či jiné objekty na Zemi vrhají dlouhé stíny, v nichž je šero a podstatně chladněji než na Sluncem osvětleném povrchu. Na Měsíci jsou navíc tato místa neustále ve stínu, tudíž se zde teplota udržuje na konstantní hodnotě -240 °C, což je zhruba 30 stupňů nad absolutní nulou. O 10 stupňů tak byla překonána i rekordně nízká teplota na povrchu Pluta, kde bylo v roce 2006 naměřeno -230 °C (což tehdy zařadilo Pluto společně s Tritonem, měsícem planety Neptun, mezi nestudenější známá místa ve Sluneční soustavě). Jak se zdá, největší zima je však na Měsíci.

Denní a noční teplota na povrchu Měsíce - v okolí jižního pólu
Denní a noční teplota na povrchu Měsíce - v okolí jižního pólu
"Jižní pól Měsíce patří mezi nejstudenější doposud známá místa ve Sluneční soustavě. Ve skutečnosti tak může být na Měsíci mnohem nižší teplota, než jsme očekávali u těles, jako je například Pluto," řekl na tiskové konferenci Richard Vondrak, vědecký pracovník NASA.

Nízké teploty dávají dobrou šanci objevu depozitů vodního ledu na Měsíci v místech, trvale se nacházejících ve stínu, kam nikdy nezasvítí Slunce. Nedávné výpočty naznačovaly, že voda a další těkavé plyny mohly uniknout do okolního kosmického prostoru při teplotách zhruba nad -220 °C. Při zjištěné teplotě by mohly vydržet na Měsíci miliardy let.

Údaje o teplotě povrchu Měsíce získala americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), která byla vypuštěna v červnu 2009. Radiový teplotní senzor Diviner sondy LRO měřil v průběhu července a srpna množství vyzařovaného a odraženého záření z povrchu Měsíce. Na základě těchto dat byla určena teplota celého povrchu Měsíce - jak denní, tak i noční polokoule. Sonda LRO je vybavena řadou dalších vědeckých přístrojů, určených ke zmapování vlastností povrchu Měsíce, jako je například pořízení topografické mapy, zjištění množství neutronů - a dalších indikátorů přítomnosti vody.

Zdroj: www.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »