Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Meteority bombardují Měsíc

Meteority bombardují Měsíc

Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.
Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.
Je zřejmé, že v době maxima činnosti meteorických rojů, kdy do zemské atmosféry vniká zvýšené množství drobných meteorických tělísek, musí podobné kosmické částice hmoty dopadat i na povrch Měsíce. Ve snaze zjistit, jaké množství těles dopadá na Měsíc, bylo zahájeno průběžné sledování noční neosvětlené části měsíčního povrchu s cílem registrovat zde světelné záblesky.

Na Zemi tyto záblesky vznikají v atmosféře, kde meteorická tělíska většinou "shoří" - tento úkaz označujeme jako meteor. Na Měsíci není atmosféra, tudíž meteority dopadají až na jeho povrch, kde dochází k explozi za vytvoření malého kráteru. Zatím poslední "záblesky" byly na Měsíci zaznamenány 17. listopadu 2006. První měl jasnost 9 mag a byl zaznamenán v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří). Druhý záblesk byl jasnější než 8 mag a byl zaregistrován nad kráterem Gauss. Po vyhodnocení jasnosti a trvání záblesků dospěli astronomové k závěru, že za jejich vznik jsou odpovědné objekty o průměru 5 až 8 cm. Možná se vám to zdá málo. Ale musíme si uvědomit, že v okamžiku dopadu na povrch Měsíce mají meteority rychlost 20 až 70 km/s.

Moon_impact.jpg

Za poslední rok zaznamenali astronomové 12 dopadů meteoritů na měsíční povrch, což je podstatně více, než se očekávalo. Prostředí na povrchu Měsíce je mnohem nebezpečnější pro případné automatické laboratoře, ale především pro kosmonauty. Časté dopady meteoritů mohou ohrozit plánovaný návrat amerických astronautů na Měsíc v roce 2018. Bude nutné hledat odpovídající způsob jejich ochrany před meteority.

Měsíc není chráněn před meteority atmosférou jako naše Země, v níž všechna menší tělesa shoří. Na povrch Měsíce dopadají meziplanetární tělesa od velikosti prachových zrníček počínaje až po velká tělesa, která mohou vážně ohrozit kosmickou loď či vybudovanou vědeckou základnu. "Zaregistrovali jsme již 11 či 12 pádů meteoritů na měsíční povrch za poslední rok," říká Bill Cooke, vedoucí úřadu NASA Meteoroid Environment Office. "To přibližně čtyřikrát překračuje hodnoty, které vycházely z dřívějších poznatků a počítačových simulací."

V polovině listopadu procházela Země (včetně Měsíce) "minovým polem" drobných částic, uvolněných z jádra komety 55P/Tempel-Tuttle. Na Zemi bylo 17. listopadu pozorováno maximum meteorického roje Leonidy. V tento den byly na neosvětlenou část povrchu Měsíce namířeny dva dalekohledy o průměru 35 cm, patřící Marshall Space Flight Center, NASA. Po čtyřech hodinách pozorování zaznamenala videokamera dva záblesky po dopadu meteoritů. Po vyhodnocení úkazů byl vysloven následující závěr: Na povrch Měsíce dopadly 2 meteority o průměru 5 až 8 cm z meteorického roje Leonidy. Při jejich srážce s Měsícem došlo k uvolnění množství energie v rozmezí 300 až 600 miliónů joulů. To odpovídá explozi 70 až 150 kg TNT.

Podobné záblesky, vypovídající o dopadu meteoritů na měsíční povrch, byly zaznamenány již dříve. Například 2. 5. 2006 byl zaregistrován záblesk nad oblastí Mare Nubium. Při dopadu meteoritu se uvolnila energie 17 miliard joulů (což odpovídá explozi 2 t TNT) a na povrchu Měsíce vznikl nový kráter o průměru 14 m a hloubce 3 m.

Na Zemi dopadá v průměru 33 tun meteorického materiálu denně. V důsledku ochranného efektu zemského ovzduší většina tohoto materiálu "shoří" ve vysokých vrstvách atmosféry. Na povrch Měsíce však dopadá veškerý kosmický materiál ničím nebržděný, takže se rychlosti dopadu pohybují v desítkách km/s. Při těchto rychlostech může meteorit o hmotnosti 5 kg vyhloubit kráter o průměru 9 m, přičemž je vyvrženo 75 tun povrchového materiálu na balistické dráhy nad měsíčním povrchem.

Zdroj: science.nasa.gov a science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »