Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Meteority bombardují Měsíc

Meteority bombardují Měsíc

Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.
Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.
Je zřejmé, že v době maxima činnosti meteorických rojů, kdy do zemské atmosféry vniká zvýšené množství drobných meteorických tělísek, musí podobné kosmické částice hmoty dopadat i na povrch Měsíce. Ve snaze zjistit, jaké množství těles dopadá na Měsíc, bylo zahájeno průběžné sledování noční neosvětlené části měsíčního povrchu s cílem registrovat zde světelné záblesky.

Na Zemi tyto záblesky vznikají v atmosféře, kde meteorická tělíska většinou "shoří" - tento úkaz označujeme jako meteor. Na Měsíci není atmosféra, tudíž meteority dopadají až na jeho povrch, kde dochází k explozi za vytvoření malého kráteru. Zatím poslední "záblesky" byly na Měsíci zaznamenány 17. listopadu 2006. První měl jasnost 9 mag a byl zaznamenán v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří). Druhý záblesk byl jasnější než 8 mag a byl zaregistrován nad kráterem Gauss. Po vyhodnocení jasnosti a trvání záblesků dospěli astronomové k závěru, že za jejich vznik jsou odpovědné objekty o průměru 5 až 8 cm. Možná se vám to zdá málo. Ale musíme si uvědomit, že v okamžiku dopadu na povrch Měsíce mají meteority rychlost 20 až 70 km/s.

Moon_impact.jpg

Za poslední rok zaznamenali astronomové 12 dopadů meteoritů na měsíční povrch, což je podstatně více, než se očekávalo. Prostředí na povrchu Měsíce je mnohem nebezpečnější pro případné automatické laboratoře, ale především pro kosmonauty. Časté dopady meteoritů mohou ohrozit plánovaný návrat amerických astronautů na Měsíc v roce 2018. Bude nutné hledat odpovídající způsob jejich ochrany před meteority.

Měsíc není chráněn před meteority atmosférou jako naše Země, v níž všechna menší tělesa shoří. Na povrch Měsíce dopadají meziplanetární tělesa od velikosti prachových zrníček počínaje až po velká tělesa, která mohou vážně ohrozit kosmickou loď či vybudovanou vědeckou základnu. "Zaregistrovali jsme již 11 či 12 pádů meteoritů na měsíční povrch za poslední rok," říká Bill Cooke, vedoucí úřadu NASA Meteoroid Environment Office. "To přibližně čtyřikrát překračuje hodnoty, které vycházely z dřívějších poznatků a počítačových simulací."

V polovině listopadu procházela Země (včetně Měsíce) "minovým polem" drobných částic, uvolněných z jádra komety 55P/Tempel-Tuttle. Na Zemi bylo 17. listopadu pozorováno maximum meteorického roje Leonidy. V tento den byly na neosvětlenou část povrchu Měsíce namířeny dva dalekohledy o průměru 35 cm, patřící Marshall Space Flight Center, NASA. Po čtyřech hodinách pozorování zaznamenala videokamera dva záblesky po dopadu meteoritů. Po vyhodnocení úkazů byl vysloven následující závěr: Na povrch Měsíce dopadly 2 meteority o průměru 5 až 8 cm z meteorického roje Leonidy. Při jejich srážce s Měsícem došlo k uvolnění množství energie v rozmezí 300 až 600 miliónů joulů. To odpovídá explozi 70 až 150 kg TNT.

Podobné záblesky, vypovídající o dopadu meteoritů na měsíční povrch, byly zaznamenány již dříve. Například 2. 5. 2006 byl zaregistrován záblesk nad oblastí Mare Nubium. Při dopadu meteoritu se uvolnila energie 17 miliard joulů (což odpovídá explozi 2 t TNT) a na povrchu Měsíce vznikl nový kráter o průměru 14 m a hloubce 3 m.

Na Zemi dopadá v průměru 33 tun meteorického materiálu denně. V důsledku ochranného efektu zemského ovzduší většina tohoto materiálu "shoří" ve vysokých vrstvách atmosféry. Na povrch Měsíce však dopadá veškerý kosmický materiál ničím nebržděný, takže se rychlosti dopadu pohybují v desítkách km/s. Při těchto rychlostech může meteorit o hmotnosti 5 kg vyhloubit kráter o průměru 9 m, přičemž je vyvrženo 75 tun povrchového materiálu na balistické dráhy nad měsíčním povrchem.

Zdroj: science.nasa.gov a science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »