Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Modrá planeta se včera minula s velkým asteroidem
Vít Straka Vytisknout článek

Modrá planeta se včera minula s velkým asteroidem

Schéma pozice asteroidu vůči Zemi a Marsu 8. 6. 2014 Autor: NASA
Schéma pozice asteroidu vůči Zemi a Marsu 8. 6. 2014
Autor: NASA
Více než třísetmetrový vesmírný „macek“ se v neděli 8. června přiblížil k Zemi, bohudík pouze na bezpečnou vzdálenost přes milion kilometrů (minul nás asi třikrát dále, než náš Měsíc). NASA vesmírnou skálu s kódovým označením 2014 HQ124 řadí mezi tzv. potenciálně nebezpečné objekty (anglická zkratka PHA), nicméně bát se jí není třeba.

Asteroid 2014 HQ124 byl objeven jen nedlouho před tímto blízkým setkáním, a sice letošního 23. dubna. Stalo se tak díky americkému kosmickému teleskopu NEOWISE, který z nízké zemské orbity pátrá po asteroidech a kometách.

Dalekohled NEOWISE na oběžné dráze v představě animátora Autor: NASA
Dalekohled NEOWISE na oběžné dráze v představě animátora
Autor: NASA
„Protože NEOWISE skenuje okolní vesmír v době orbitálního úsvitu či soumraku a je citlivý na infračervené světlo, je to dobrý prostředek k nalézání větších objektů, které se přibližují k Zemi,“ říká Amy Mainzer, vedoucí vědkyně mise. „Díky pozorování v infračervených vlnových délkách můžeme lépe odhadovat skutečné velikosti asteroidů a také poznat, kolik odrážejí světla, což nám zase mnohé napoví o jejich složení.“

Teleskop NEOWISE byl vypuštěn na oběžnou dráhu (525 km vysoko) v prosinci 2009 raketou Delta II z Kalifornie ale již v únoru 2011 byl uveden do hibernace. Ke vzkříšení došlo v loňském létě a začala nová, tříletá mise s cílem hledat potenciálně Zemi ohrožující objekty. A tak před měsícem a něco v infračervených sítích NEOWISE uvíznul i 2014 HQ124.

Šestého června tento asteroid, jak se blížil k Zemi, zjasnil na našem nebi až na zdánlivou magnitudu 13,7, což už je v dosahu klasických amatérských přístrojů, žel bohu byl tehdy objektem jižní oblohy a promítal se do souhvězdí Hodiny. Těsně před největším přiblížením k Zemi (8. června v 07:56 SELČ na 1 250 000 km) stihnul překročit nebeský rovník a přehoupnout se na oblohu severní. Zde se však v době nejtěsnějšího průletu kolem Země ztrácel v záři večerního soumraku ne více než 20 stupňů od slunce.

Vizuálně toho tedy moc vykoukat nešlo, NASA však měla v plánu radarová pozorování asteroidu krátce po jeho průletu pomocí antén Deep Space Network v Kalifornii a v Puerto Ricu (tato síť se používá mj. pro komunikaci se sondami Curiosity, Cassini či Voyager 1, který už od Země dělí skoro 20 miliard kilometrů). Sledování poloh a rychlostí asteroidů pomocí radaru totiž skýtá dobré možnosti propočítat jejich dráhy daleko do budoucna.

Snímek asteroidu 2014 HQ124 z teleskopu NEOWISE ('Svítí jako čerstvě vydlážděný chodník'.) Autor: Twitter Amy Mainzer
Snímek asteroidu 2014 HQ124 z teleskopu NEOWISE ('Svítí jako čerstvě vydlážděný chodník'.)
Autor: Twitter Amy Mainzer
Na výsledky radarů si musíme ještě počkat. Po sobě následující pozorování 2014 HQ124, jehož průměr se odhaduje mezi 250 a 400 metry (zlatá střední cesta tedy udává 325 metrů), od profesionálních astronomů i amatérů byla použita k určení pohybu objektu do roku 2200 a minimálně v tomto období pro nás nepředstavuje riziko. Přesnější kalkulace jeho dráhy však budou samozřejmě pokračovat.

2014 HQ124 však NASA řadí do třídy potenciálně nebezpečných asteroidů, kterých nyní známe 1 484, a označení se vztahuje k objektům, které mají průměr minimálně 140 metrů a na své pouti kolem Slunce se přibližují na méně než 7,4 milionu kilometrů ke dráze Země. Žádný z nich dle současných informací nijak výrazně nehrozí dopadem na zemský povrch v dohledné době.

Blízké průlety asteroidů kolem Země nejsou bohužel ničím vzácným, tak velký balvan tak blízko Země jako včera můžeme dle Dona Yeomanse, manažera programu NASA na vyhledávání takovýchto objektů, průměrně pozorovat každých pár let. Asteroidy o rozměrech v řádově desítkách metrů, jenž se k Zemi přiblíží více než Měsíc, jsou pozorovány dokonce vícekrát do roka, mnohem více jich však prolétne nepovšimnuto, jak se můžete dočíst v našem starším článku.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »