Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mokrá a vulkanická minulost Venuše

Mokrá a vulkanická minulost Venuše

Předpokládaná sopečná činnost na Venuši - kresba
Předpokládaná sopečná činnost na Venuši - kresba
Evropská kosmická sonda Venus Express pořídila první mapu jižní polokoule planety Venuše v oboru infračerveného záření. Tato nová mapa odhalila, že naše sousední planeta mohla být v minulosti podobná Zemi - s deskovou tektonikou a vodními oceány.

Mapa byla sestavena z tisíců jednotlivých snímků, pořízených v rozmezí od května 2006 do prosince 2007 ze vzdálenosti kolem 60 000 km. Protože Venuše je pokryta souvislou vrstvou oblačnosti, obyčejné kamery nejsou schopny spatřit povrch planety. Sonda Venus Express však pracuje o oblasti infračerveného záření, které může proniknout skrz atmosféru i oblačnost.

Ačkoliv již dříve byl použit radarový systém ke zmapování povrchu Venuše s vysokým rozlišením, Venus Express je první kosmickou sondou na oběžné dráze, která zmapovala chemické složení povrchu Venuše. Nová data jsou v souladu s předpokladem, že náhorní plošiny Venuše jsou pradávné kontinenty s někdejší vulkanickou aktivitou, které byly kdysi obklopené oceány.

"Toto ještě není důkaz, ale je v souladu s našimi představami. Můžeme opravdu říci, že horniny náhorních plošin vypadají odlišně," říká Nils Müller (Joint Planetary Interior Physics Research Group of the University Münster a DLR Berlin), který je vedoucím mapovacího týmu.

Hornina vypadá odlišně, protože vyzařuje do kosmického prostoru jiné množství infračerveného světla, což se podobá situaci, kdy se například cihlová zeď zahřívá během dne a v noci vyzařuje teplo. Kromě toho různé typy povrchu vyzařují odlišné množství tepla v oboru infračerveného záření vzhledem k charakteristikám materiálu. Přístroj VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer) registroval toto infračervené záření jižní polokoule při oběhu kosmické sondy nad noční polokoulí Venuše.

Celkem 8 ruských přistávacích modulů dopadlo v 70. a 80. letech minulého století na náhorní plošiny a objevilo pouze bazaltům podobné horniny v místě jejich přistání. Nová mapa ukazuje, že horniny v oblasti náhorních plošin Phoebe a Alpha Regio jsou světlejší barvy a vypadají starší v porovnání s většinou povrchu. Na Zemi jsou takto zbarvenými horninami obvykle žuly a vytvářejí kontinenty.

Když dávné horniny tvořené bazalty byly vtaženy do nitra planety v důsledku pohybu kontinentů, při procesu známém jako desková tektonika, vznikal při tom granit. Voda v kombinaci s bazalty vytvořila granit a tato směs se dostala na povrch v důsledku následné vulkanické činnosti.

"Pokud na Venuši existuje granit, pak zde musely být v minulosti oceány a musela zde existovat desková tektonika," říká Nils Müller.

Müller dále podotýká, že jediný známý způsob pro zjištění, zda-li náhorní plošiny jsou kontinenty, je vyslat do těchto míst přistávací modul kosmické sondy. V minulosti unikla voda z povrchu Venuše do kosmického prostoru, avšak stále zde může probíhat slabá vulkanická činnost. Pozorování v infračerveném oboru jsou velmi citlivá na rozdíly teplot. Zatím na všech pořízených snímcích byly zaznamenány rozdíly v teplotě v rozmezí pouhých 3 až 20 °C, místo charakteristických vysokých rozdílů, očekávaných při výskytu proudů žhavé lávy.

Infračervená mapa povrchu jižní polokoule Venuše
Infračervená mapa povrchu jižní polokoule Venuše
Na pořízené mapě, která má svůj střed v jižním pólu planety, jsou odlišnými barvami znázorněny oblasti o různé teplotě. Naměřené hodnoty se pohybují od +442 °C (červená barva) do +422 °C (tmavě modrá barva). Vyšší hodnoty teploty odpovídají níže položenému terénu, zatímco nižší teplota byla naměřena v oblastech s vyšší "nadmořskou" výškou.

Ačkoliv sonda Venus Express neposkytla žádný přímý důkaz vulkanické aktivity na Venuši, Müller ji zatím nevylučuje. "Venuše je velkou planetou, jejíž nitro je nahříváno v důsledku rozpadu radioaktivních prvků. Její vulkanická aktivita by měla být podobná jako u Země," říká Müller. Některé oblasti se zdají být složeny z tmavších hornin, což naznačuje na relativně nedávnou vulkanickou aktivitu.

Nová mapa dává astronomům další pracovní nástroj pro jejich pátrání a porozumění stavu, proč je Venuše tak podobná Zemi, pokud se týká velikosti, ale proč se vyvíjela tak odlišně.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »