Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Moravský meteorit podává svědectví o původu kosmického prachu

Moravský meteorit podává svědectví o původu kosmického prachu

tesetice.jpg

Pár miniaturních zrnek z meteoritu pomáhá astronomům s řešením dlouhotrvajícího sporu o původu kosmického prachu vyvrženého z umírajících hvězd.

Chemická analýza zrnek prachu, staršího než naše sluneční soustava, potvrdila přítomnost dvou forem oxidu kovu, které astronomové před tím pozorovali pouze u hvězd na konci jejich životního cyklu.

Larry Nittler z Carnegie Institution ve Washingtonu, řekl pro server SPACE.com, že se předpokládalo, že právě takovýto materiál byl první chladnou hmotou vytvořenou z hvězd.  Ještě nedávno si ale vědci nebyli jisti, zda obě formy nalezeného kovu, jedna krystalická a druhá ne, byly opravdu vyvrženy z jednoho typu hvězd.

Nejvýznamnějším zdrojem prachu v Mléčné dráze je ranná fáze zániku hvězd typu AGB, tedy tak zvané asymptotické větve obřích hvězd. Porozumět tomu jak a v jaké formě byl tento prvotní materiál vyvržen z hvězd typu AGB, je rozhodující pro určení toho, jakými cykly procházejí chemické prvky z hvězd v mezihvězdnému prostoru a jak případně znovu vstupují do nových hvězd a planet a konec konců i do lidí.

Začátkem celého procesu jsou hvězdy AGB. Ty v určité fázi svého životního cyklu, před tím než se hroutí do stádia bílého trpaslíka, vyfukují do okolního prostoru velká množství prachu a dalšího materiálu.

Zrnka prachu, na kterých je výzkum postaven, byla získána z meteoritu Tieschitz, tedy meteoritu, který dopadl roku 1878 na Moravě, v katastru obce Těšetice, nacházející se asi 10 kilometrů západně od centra Olomouce. Meteorit Tieschitz je chondritem typu H/L3.6.

Žádné ze zkoumaných zrnek bylo větší než jeden mikron (miliontina metru nebo asi jedna padesátina šířky lidského vlasu). Ačkoli jsou zrnka složena ze stejného materiálu, kysličníku hlinitého, mají různou formu. Jedna je krystalickou formou kovu, zatímco ostatní jsou jeho nekrystalickou, beztvarou verzí.

"Jsou o mnohem menší než zrnka písku, ale mohou nám říci mnoho o těch obrovských procesech," řekl Nittler o zrncích prachu staršího než naše Slunce.

Právě tato zrnka mohla vzniknout odděleně od ostatní hmoty ve vznikající sluneční soustavě. Jejich signatury kyslíkových izotopů jsou totiž odlišné od všech ostatních vzorků získaných odkudkoliv odjinud ze sluneční soustavy.  Podle Nittlera tedy bude dalším krokem analýza mnohem většího množství zrnek kysličníků hliníku, aby se zjistilo jak se podobají těmto prvním dvěma. Nittler je spoluautorem studie, která výzkum popisuje. Jeho výsledky budou  publikovány 3. září v časopisu Science.  Práce je výsledkem společného výzkumu  vědců z Námořní výzkumné laboratoře a Carnegie Institution ve Washingtonu.

Zdroj: Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »