Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Moravský meteorit podává svědectví o původu kosmického prachu

Moravský meteorit podává svědectví o původu kosmického prachu

tesetice.jpg

Pár miniaturních zrnek z meteoritu pomáhá astronomům s řešením dlouhotrvajícího sporu o původu kosmického prachu vyvrženého z umírajících hvězd.

Chemická analýza zrnek prachu, staršího než naše sluneční soustava, potvrdila přítomnost dvou forem oxidu kovu, které astronomové před tím pozorovali pouze u hvězd na konci jejich životního cyklu.

Larry Nittler z Carnegie Institution ve Washingtonu, řekl pro server SPACE.com, že se předpokládalo, že právě takovýto materiál byl první chladnou hmotou vytvořenou z hvězd.  Ještě nedávno si ale vědci nebyli jisti, zda obě formy nalezeného kovu, jedna krystalická a druhá ne, byly opravdu vyvrženy z jednoho typu hvězd.

Nejvýznamnějším zdrojem prachu v Mléčné dráze je ranná fáze zániku hvězd typu AGB, tedy tak zvané asymptotické větve obřích hvězd. Porozumět tomu jak a v jaké formě byl tento prvotní materiál vyvržen z hvězd typu AGB, je rozhodující pro určení toho, jakými cykly procházejí chemické prvky z hvězd v mezihvězdnému prostoru a jak případně znovu vstupují do nových hvězd a planet a konec konců i do lidí.

Začátkem celého procesu jsou hvězdy AGB. Ty v určité fázi svého životního cyklu, před tím než se hroutí do stádia bílého trpaslíka, vyfukují do okolního prostoru velká množství prachu a dalšího materiálu.

Zrnka prachu, na kterých je výzkum postaven, byla získána z meteoritu Tieschitz, tedy meteoritu, který dopadl roku 1878 na Moravě, v katastru obce Těšetice, nacházející se asi 10 kilometrů západně od centra Olomouce. Meteorit Tieschitz je chondritem typu H/L3.6.

Žádné ze zkoumaných zrnek bylo větší než jeden mikron (miliontina metru nebo asi jedna padesátina šířky lidského vlasu). Ačkoli jsou zrnka složena ze stejného materiálu, kysličníku hlinitého, mají různou formu. Jedna je krystalickou formou kovu, zatímco ostatní jsou jeho nekrystalickou, beztvarou verzí.

"Jsou o mnohem menší než zrnka písku, ale mohou nám říci mnoho o těch obrovských procesech," řekl Nittler o zrncích prachu staršího než naše Slunce.

Právě tato zrnka mohla vzniknout odděleně od ostatní hmoty ve vznikající sluneční soustavě. Jejich signatury kyslíkových izotopů jsou totiž odlišné od všech ostatních vzorků získaných odkudkoliv odjinud ze sluneční soustavy.  Podle Nittlera tedy bude dalším krokem analýza mnohem většího množství zrnek kysličníků hliníku, aby se zjistilo jak se podobají těmto prvním dvěma. Nittler je spoluautorem studie, která výzkum popisuje. Jeho výsledky budou  publikovány 3. září v časopisu Science.  Práce je výsledkem společného výzkumu  vědců z Námořní výzkumné laboratoře a Carnegie Institution ve Washingtonu.

Zdroj: Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »