Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Moravský meteorit podává svědectví o původu kosmického prachu

Moravský meteorit podává svědectví o původu kosmického prachu

tesetice.jpg

Pár miniaturních zrnek z meteoritu pomáhá astronomům s řešením dlouhotrvajícího sporu o původu kosmického prachu vyvrženého z umírajících hvězd.

Chemická analýza zrnek prachu, staršího než naše sluneční soustava, potvrdila přítomnost dvou forem oxidu kovu, které astronomové před tím pozorovali pouze u hvězd na konci jejich životního cyklu.

Larry Nittler z Carnegie Institution ve Washingtonu, řekl pro server SPACE.com, že se předpokládalo, že právě takovýto materiál byl první chladnou hmotou vytvořenou z hvězd.  Ještě nedávno si ale vědci nebyli jisti, zda obě formy nalezeného kovu, jedna krystalická a druhá ne, byly opravdu vyvrženy z jednoho typu hvězd.

Nejvýznamnějším zdrojem prachu v Mléčné dráze je ranná fáze zániku hvězd typu AGB, tedy tak zvané asymptotické větve obřích hvězd. Porozumět tomu jak a v jaké formě byl tento prvotní materiál vyvržen z hvězd typu AGB, je rozhodující pro určení toho, jakými cykly procházejí chemické prvky z hvězd v mezihvězdnému prostoru a jak případně znovu vstupují do nových hvězd a planet a konec konců i do lidí.

Začátkem celého procesu jsou hvězdy AGB. Ty v určité fázi svého životního cyklu, před tím než se hroutí do stádia bílého trpaslíka, vyfukují do okolního prostoru velká množství prachu a dalšího materiálu.

Zrnka prachu, na kterých je výzkum postaven, byla získána z meteoritu Tieschitz, tedy meteoritu, který dopadl roku 1878 na Moravě, v katastru obce Těšetice, nacházející se asi 10 kilometrů západně od centra Olomouce. Meteorit Tieschitz je chondritem typu H/L3.6.

Žádné ze zkoumaných zrnek bylo větší než jeden mikron (miliontina metru nebo asi jedna padesátina šířky lidského vlasu). Ačkoli jsou zrnka složena ze stejného materiálu, kysličníku hlinitého, mají různou formu. Jedna je krystalickou formou kovu, zatímco ostatní jsou jeho nekrystalickou, beztvarou verzí.

"Jsou o mnohem menší než zrnka písku, ale mohou nám říci mnoho o těch obrovských procesech," řekl Nittler o zrncích prachu staršího než naše Slunce.

Právě tato zrnka mohla vzniknout odděleně od ostatní hmoty ve vznikající sluneční soustavě. Jejich signatury kyslíkových izotopů jsou totiž odlišné od všech ostatních vzorků získaných odkudkoliv odjinud ze sluneční soustavy.  Podle Nittlera tedy bude dalším krokem analýza mnohem většího množství zrnek kysličníků hliníku, aby se zjistilo jak se podobají těmto prvním dvěma. Nittler je spoluautorem studie, která výzkum popisuje. Jeho výsledky budou  publikovány 3. září v časopisu Science.  Práce je výsledkem společného výzkumu  vědců z Námořní výzkumné laboratoře a Carnegie Institution ve Washingtonu.

Zdroj: Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zimní část mléčné dráhy ve Voticích

Foceno 20 na 21.12. Nikon d7200 + Samyang 16mm f/2 + Star Adventurer

Další informace »