Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  MRO hlásí: podpovrchové vrstvy Marsu jsou studenější

MRO hlásí: podpovrchové vrstvy Marsu jsou studenější

Severní polární čepička Marsu.
Severní polární čepička Marsu.
Nová pozorování, uskutečněná přístroji na sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) naznačují, že kůra a svrchní plášť planety Mars jsou tvrdší a chladnější, než si planetologové doposud mysleli. Objev vede k závěru, že kapalná voda by mohla existovat poněkud níže pod povrchem planety, rovněž možná přítomnost živých organismů ve vodním prostředí by měla být situována mnohem hlouběji, než se doposud předpokládalo.

„Zjistili jsme, že se kamenný povrch Marsu neprohýbá pod tíhou severní ledové polární čepičky,“ říká Roger Phillips (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). „To naznačuje, že nitro planety je mnohem pevnější, a tudíž chladnější, než jsme doposud předpokládali.“

Objev byl realizován pomocí radaru SHARAD (Shallow Subsurface Radar) na palubě sondy MRO, který astronomům poskytl doposud nejpodrobnější „snímky“ vnitřních vrstev ledu, prachu a písku, vytvářejících severní polární čepičku Marsu. Radarové snímky odhalily dlouhé kontinuální vrstvy, táhnoucí se v délce 1000 km, což je pro porovnání přibližně jedna pětina délky USA.

„Při našem prvním letmém pohledu do nitra polární čepičky pomocí radaru na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter jsme zřetelně uviděli vrstvy ledu, které podávají svědectví o změnách klimatu na Marsu,“ říká Jeffrey Plaut (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California). „Radar otevřel novou cestu k výzkumu dávné historie Marsu.“

Struktura severní polární čepičky, zjištěná radarem Sharad.
Struktura severní polární čepičky, zjištěná radarem Sharad.

Horní část obrázku představuje interpretaci radarových odrazů. Odhaluje uložené vrstvy ledu, písku a prachu, které vytvářejí severní polární čepičku Marsu. V tomto místě dosahuje tloušťka ledu 2 km. Spodní část obrázku (barevná) ukazuje topografii terénu v oblasti kolem severního pólu planety Mars. Credit: NASA/JPL-Caltech/University of Rome/SwRI.

Radarové obrázky ukazují hladké a rovné hranice mezi ledovou čepičkou a kamennou marťanskou kůrou. Na Zemi by tlak stejné hromady ledu způsobil prohnutí povrchu planety. Fakt, že povrch Marsu není prohnutý, znamená, že jeho pevná vnější skořápka, tj. litosféra – spojená marťanská kůra a vnější plášť – musí být mnohem mocnější. Tlustší litosféra znamená, že se teplota zvyšuje mnohem pozvolněji směrem do nitra planety. Schopnost radaru proniknout skrz vrstvu ledu polární čepičky a určit, že zde nedochází k prohýbání litosféry, nám poprvé umožňuje alespoň hrubý pohled na současnou teplotu uvnitř Marsu.

Teplota ve vnějších oblastech kamenných planet jako je Mars se zvyšuje s hloubkou směrem do nitra planety. Objev silnější vrstvy marťanské litosféry proto naznačuje, že kapalná voda, ukrývající se ve vodonosných vrstvách pod povrchem planety, se nachází hlouběji, než se dříve počítalo – v místech, kde je teplota poněkud vyšší. Vědci spekulují o tom, že život na Marsu může být spojen s hlubšími vrstvami, ukrytými hlouběji pod povrchem (pokud zde nějaký život vůbec existuje).

Radarové obrázky také ukázaly čtyři vrstvy uloženého ledu a prachu, oddělené silnou vrstvou téměř čistého ledu. Vědci se domnívají, že tyto vrstvy představují cykly klimatických změn na Marsu v časovém intervalu zhruba jeden milión roků. Takovéto klimatické změny jsou způsobovány změnami sklonu rotační osy planety a změnou excentricity její oběžné dráhy kolem Slunce. Pozorování podporují představu, že severní polární čepička je geologicky aktivní a relativně mladá. Její stáří je kolem 4 miliónů roků.

Americká sonda Phoenix Mars Lander by měla podle plánu přistát 25. května 2008 nedaleko severní polární čepičky. Bude mj. pokračovat v dalším studiu historie vody na Marsu a očekává se, že podá první ucelený pohled na led na povrchu rudé planety.

Zdroj: spaceflight
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesíc

Další informace »