Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na návštěvě u Merkuru – díl první
Petr Kubala Vytisknout článek

Na návštěvě u Merkuru – díl první

Rostoucí Merkur
Rostoucí Merkur
V pondělí 14. ledna 2008 se nejmenší planeta sluneční soustavy dočkala po dlouhých 33 letech návštěvy pozemského posla. Kosmická sonda MESSENGER prolétla pouhých 200 km nad povrchem Merkuru, aby pořídila fotografie oblastí, které lidské oko ještě nikdy nespatřilo. MESSENGER se k Merkuru letos vrátí ještě jednou v říjnu a poslední třetí krátkou návštěvu uskuteční v roce 2009. V březnu 2011 pak bude MESSENGER naveden na oběžnou dráhu kolem Merkuru a stane se tak jeho první umělou družicí. Na výběr těch nejlepších fotografií z historického průletu se podíváme v krátkém seriálu.


Merkuru na dohled
Merkuru na dohled
Merkuru na dohled: Jeden z prvních snímků Merkuru ze sondy MESSENGER byl pořízen 11. ledna 2008 ze vzdálenosti asi 1,7 milionů kilometrů pomocí přístroje MDIS (Mercury Dual Imaging Systém). Cílem pořízení fotografie z této vzdálenosti byla především optická navigace sondy.
Rostoucí Merkur
Rostoucí Merkur
Rostoucí Merkur: povedená přehlídka devíti snímků Merkuru, které byly pořízeny v době od 9. do 13. ledna 2008 ze vzdálenosti 2,7 milionů až 760 000 km od planety. Na fotografiích je velmi dobře patrné, jak se sonda k Merkuru přibližovala.
Po 33 letech
Po 33 letech
Po 33 letech: první fotografie Merkuru z blízka po 33 letech. Snímek polokoule, kterou Mariner 10 v 70. letech nezachytil, vznikl asi 80 minut po nejtěsnějším přiblížení sondy k povrchu Merkuru. V té době se MESSENGER nacházel už 27 000 km od planety. Na fotografii lze rozlišit detaily o velikosti asi 10 km. Fotografie byla pořízena přes jeden z filtrů, který je citlivý na světlo poblíž červeného konce spektra (750 nm).
Merkur pod drobnohledem
Merkur pod drobnohledem
Merkur pod drobnohledem: fotografie byla pořízena 14. ledna 2008 asi 37 minut po nejtěsnějším přiblížení k Merkuru. Rozlišení snímku je asi 360 metrů na pixel. Šířka oblasti, kterou fotografie zachycuje, je 370 km. Fotografie byla současně využita jako jeden ze snímků do velké mozaiky povrchu Merkuru.
Horizont
Horizont
Horizont: tento snímek je jeden z dalších, které byly použity do výsledné mozaiky Merkuru. Snímek byl pořízen asi 55 minut po nejtěsnějším přiblížení ze vzdálenosti 18 000 km.
Sopečná aktivita?
Sopečná aktivita?
Sopečná aktivita? Kráter v centru snímku má průměr přibližně 52 kilometrů. Zhroucení terénu uprostřed kráteru by mohlo naznačovat dávnou sopečnou aktivitu. Zachycená oblast se nachází na jižní polokouli v místech, které Mariner 10 při průletech v letech 1974 a 75 nevyfotografoval. Nejmenší krátery na snímku mají průměr jen asi 1,6 km. Fotografie byla pořízena ze vzdálenosti 19 300 km.
Merkur v barvách
Merkur v barvách
Merkur v barvách: historicky první barevný snímek Merkuru z blízka. Fotografie byla pořízena pomocí širokoúhlé kamery WAC za použití několika filtrů. Jedná se ovšem o falešné barvy, lidské oko by povrch Merkuru vidělo jinak. Snímek byl pořízen ze vzdálenosti asi 27 000 km přibližně 80 minut před nejtěsnějším přiblížením. Merkur má průměr asi 4 880 km. Na fotografii lze rozeznat detaily o velikosti přibližně 10 km.
Klíčové krátery
Klíčové krátery
Klíčové krátery: vědci byli na snímcích z MESSENGERu zvědavi především na krátery. Právě krátery totiž mohou napovědět mnoho o stáří povrchu nejmenší planety sluneční soustavy. Na Merkuru najdeme kráterů opravdu spoustu. K lepší představě nám může pomoci tento snímek. V oblasti o šířce 276 km napočítali vědci 763 kráterů (zelená barva) a 189 kopců (žlutá barva).
Známe z Měsíce
Známe z Měsíce
Známe z Měsíce: tato fotografie zachycuje oblast, kterou jsme na snímcích z Marineru 10 neviděli. Přesto je zdejší scenérie lidskému oku poměrně známá. Odkud? Přece z našeho Měsíce. Za povšimnutí stojí především jeden z kráterů, od kterého vedou jasně světlé paprsky. Přítomnost paprsků naznačuje, že kráter bude poměrně mladý.
Tucet od Merkuru
Tucet od Merkuru
Tucet od Merkuru: dvanáct snímků Merkuru, které začal MESSENGER pořizovat asi 100 minut po nejtěsnějším přiblížení a skončil přibližně 19 hodin poté. Horní levý snímek byl pořízen ze vzdálenosti asi 34 000 km a spodní pravý snímek ze vzdálenosti asi 400 000 km.


Související články:

Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/gallery/sciencePhotos




O autorovi



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Uran,Mars a Venuše

Další informace »