Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na povrchu Měsíce mohou být pozůstatky komet z cizích soustav

Na povrchu Měsíce mohou být pozůstatky komet z cizích soustav

Měsíc
Autor: Roskosmos/Oleg Artěmjev

Komety z jiných hvězdných soustav mohly dopadnout na povrch Měsíce a existuje určitá naděje, že jejich pozůstatky budou nalezeny v polárních oblastech souputníka naší planety. Alespoň to předpokládá Vladislav Ševčenko, doktor fyzikálně-matematických věd, vedoucí oddělení výzkumu Měsíce a planet Státního astronomického institutu im. P. K. Šternberga.

Část komet, které se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, nemá sluneční původ, nýbrž k nám přiletěla z jiných hvězdných soustav... Takové komety mohly v dávné minulosti dopadnout i na povrch Měsíce. Není vyloučeno, že ve studených pastích polárních oblastí Měsíce (na dně kráterů) najdeme materiál ze vzdálených hvězdných soustav nacházejících se několik světelných roků daleko. Pokud bychom tam chtěli letět, pak je to otázka vzdálené budoucnosti. A tak najít na povrchu tělesa, které se nachází ve vzdálenosti pouhých tří dnů kosmického letu, materiál z jiné hvězdné soustavy – byl by to mimořádný objev současné vědy,“ prohlásil Vladislav Ševčenko v průběhu on-line konference, kterou pořádal deník „Rossija Segodnja“.

Luna Glob na povrchu Měsíce Autor: NPO Lavočkin
Luna Glob na povrchu Měsíce
Autor: NPO Lavočkin
Vladislav Ševčenko informoval, že kosmické lety automatů pro období nejbližších několika roků, zařazené do Federálního kosmického programu Ruska do roku 2025, budou zaměřeny na jižní polární oblasti Měsíce. Je to zejména proto, že tam byla objevena nízkoteplotní úložiště těkavých materiálů, které kdysi mohly dopadnout na povrch Měsíce při srážkách s objekty pocházejícími i z cizích hvězdných systémů.

Pro úplnost dodejme, že Rusko plánuje v příštích letech vypustit k Měsíci několik kosmických sond. Například start Luny 25 (Luna-Glob) je plánován na období 2018/19, Luna 27 (Luna-Resource 1) by měla startovat v letech 2021/22. V obou případech se počítá s přistáním v polárních oblastech v okolí jižního pólu Měsíce.

Vladislav Ševčenko rovněž uvedl, že v jiných oblastech Měsíce dochází k velkým změnám teploty. Ve dne se například rovníkové oblasti povrchu Měsíce zahřívají na teplotu +130 až +150 °C. V takových podmínkách se žádné těkavé materiály nemohou vyskytovat v povrchové vrstvě. Informace poskytla agentura RIA Novosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] ria.ru/science

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc, Dráha komety, Kométy, Kometa 


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »