Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Slunci je letos nejaktivnější oblast
redakce Vytisknout článek

Na Slunci je letos nejaktivnější oblast

Po dlouhé době aktivní oblast na Slunci (27.10.2009)
Po dlouhé době aktivní oblast na Slunci (27.10.2009)
O probouzení Slunce z velmi dlouhého minima aktivity svědčí současná skupina skvrn, která je viditelná už v malém dalekohledu. Erupce nad skvrnou dosáhly třídy C, takže velké magnetické bouře na Zemi zatím nehrozí.

Aktivní oblast na Slunci má číslo 1029 a podle polarity magnetického pole patří k začínajícímu 24. cyklu sluneční aktivity. Erupcí, které nad skupinou skvrn probíhají, už bylo několik. Patřily ale do třídy B a C, jedná se tedy o poměrně nízkou aktivitu, která by během slunečního maxima snad ani nestála za povšimnutí. Pozornost teď budí jen díky tomu, že jsme několik let viděli Slunce jen s malým počtem skvrn. V porovnání s ostatními letošními oblastmi na Slunci se tak jedná o nejaktivnější oblast. Nicméně třída C znamená, že erupce je slabá. Velké geomagnetické bouře na Zemi nastávají až při erupcích třídy M nebo X.

Sluneční erupce objasňuje dr. Michal Sobotka ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR: "Při erupci je vyvržen oblak rychle letících částic, které se šíří meziplanetárním prostorem, a pokud se potkají se zemskou magnetosférou, mohou vyvolat magnetickou bouři, tedy změny v magnetickém poli Země. Při běžné bouři lze zaznamenat poruchy v příjmu krátkých radiových vln. Extrémně silná bouře by dokázala indukovat bludné proudy v rozsáhlých vodivých systémech – třeba ve vedeních vysokého napětí, ropovodech nebo plynovodech."

Michal Sobotka dále uklidňuje: "Mediální zájem, který skupina skvrn dnes vyvolala je nepřiměřeně veliký. Jedná se sice o aktivní oblast, ale zdaleka nedosahuje té úrovně, která u nás před lety vyvolala třeba polární záře. Skupina skvrn navíc během pár dní zapadne za okraj slunečního disku."

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »