Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  NASA snížila na nulu pravděpodobnost srážky Země s velikým asteroidem v roce 2036
Vít Straka Vytisknout článek

NASA snížila na nulu pravděpodobnost srážky Země s velikým asteroidem v roce 2036

Asteroid Apophis Autor: NASA
Asteroid Apophis
Autor: NASA
Když američtí astronomové v roce 2004 objevili asteroid Apophis a provedli prvotní propočty jeho dráhy, zajisté je polil studený pot – výsledky ukázaly dva velmi blízké průlety kolem Země v letech 2029 a 2036, oba s možností srážky, Apophis je přitom těleso s nemalými parametry. Nebezpečí v roce 2029 se postupem času a dalším výzkumem podařilo vyloučit, Damoklův meč, datovaný sedm let poté, však nad Zemí zůstal viset. K jeho eliminaci upřesněním parametrů dráhy posloužil astronomům vzdálený průlet Apophisu kolem Země 9. ledna, tuto středu.

Apophis byl oficiálně objeven 19. června 2004 astronomy Royem Tuckerem, Davidem Tholenem a Fabriziem Bernardiem na Kitt Peak National Observatory ve státě Arizona. Pozornost médií a vědců na sebe rychle strhnul pravděpodobností srážky se Zemí v roce 2029, vyčíslenou na 2,7 procenta (1 ku 37), obecně neveliké číslo, ve vesmírných poměrech a ve srovnání s ostatními asteroidy však nezanedbatelné. Informace, získané později průzkumem starých snímků oblohy, dodaly vědcům dostatek jistoty k vyloučení dotyčné srážky se Zemí.

I tak ale půjde o zásadní událost, 13. dubna 2029 má Apophis minout zemský povrch o maximální vzdálenost pouhých asi 31 300 kilometrů, dle NASA to bude nejtěsnější průlet takto velkého asteroidu (NASA jeho průměr srovnává se třemi a půl fotbalovými hřišti, dle wikipedie jeho průměr činí konkrétně asi 325 metrů). Určitě si na průletu smlsnou astronomové, jasnost asteroidu má dosáhnout 3,4 jednotky magnitudy a zdánlivá rychlost na nebi bude asi 42 stupňů za hodinu.

I přes uklidnění nervů v souvislosti s rokem 2029 zůstávala skvrna na poli jistoty bezpečí Země při návratu Apophisu v roce 2036. A tu teprve nyní odstranili vědci z Jet Propulsion Laboratory, střediska NASA v kalifornské Pasadeně. Využili přitom nejnovější data z pozorování tělesa v letech 2011 a 2012 a zejména během času před jeho vzdáleným průletem kolem Země 9. ledna letošního roku, kdy se nám přiblížil na cca 14,5 milionu kilometrů.

Tříbarevný pohled na Apophis z orbitální observatoře Herschel Autor: ESA
Tříbarevný pohled na Apophis z orbitální observatoře Herschel
Autor: ESA
„Díky novým údajům, získaným observatořemi Magdalena Ridge (Nové Mexiko) a Pan-STARRS (Havaj) a nejnovějším datům z radaru Goldstone Solar System Radar jsme mohli efektivně vyloučit možnost srážky s Apophisem roku 2036,“ řekl Donald Yeomans, manažer výzkumu blízkozemních objektů v Jet Propulsion Laboratory. „Možnosti srážky jsou momentálně menší než jedna ku milionu, díky čemuž jsme si jisti, že můžeme vyloučit náraz asteroidu do Země v roce 2036,“ pokračuje Yeomans a neopomíná vědecký význam a atraktivitu objektu.

Milovníci blízkých průletů asteroidů kolem Země si však přijdou na své mnohem dříve – konkrétně 15. února, kdy má Zemi o pouhých asi 27 000 kilometrů minout 40metrový asteroid 2012 DA14. Těsné průlety takto malých těles však nastávají statisticky i vícekrát za rok, nepůjde tedy o velikou vzácnost. Apophis vyniká svou poměrně výraznou velikostí.

Díky zprovozňování nových teleskopů, modernizaci starších a zdokonalováním procesu výpočtů drah není astronomie blízkozemních objektů podle Yeomanse nikdy nudná.

Angličtiny znalí mohou navštívit webovou stránku Jet Propulsion Laboratory o asteroidech a blízkozemních objektech.

Zdroj:

NASA 10. 1. 2013

Apophis na wikipedii




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Blízkozemní planetka, Apophis


30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »