Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Některé předběžné informace o kometě Tempel 1 a srážce s impaktorem

Některé předběžné informace o kometě Tempel 1 a srážce s impaktorem

Tempel-1.jpg
Astronomové pokračují ve vyhodnocování jevů, ke kterým došlo po srážce impaktoru o hmotnosti 372 kg, který se oddělil od sondy Deep Impact, s kometou Tempel 1. Ke srážce došlo 4. 7. 2005 v 7:52:15 SELČ. Publikovaný snímek v nepravých barvách pořídila kamera s vysokým rozlišením na sondě Deep Impact 50 minut po vlastní srážce.

Místo srážky se nachází v tomto okamžiku na odvrácené straně komety. Snímek byl pořízen po průletu hlavní sondy v bezpečné vzdálenosti o jádra komety, v době, kdy byly dalekohledy sondy znovu namířeny na kometu. Jednotlivé barvy představují různě jasné oblasti komety. Bílá barva znázorňuje materiál s největší jasností, černá barva naopak nejméně svítící část komety. Jedná se v podstatě o odražené sluneční světlo. Slunce se nachází vpravo, mimo obrázek. Modrá tečka v levém horním rohu snímku je hvězda.

Studiem získaných dat bylo zjištěno, že v důsledku srážky došlo k vyvržení gejzíru velmi jemného prachu co do velikosti, jako je například práškový talek (mastek) či dětský zásyp, spíše než plážový písek, a to do vzdálenosti několika tisíc kilometrů. Informoval o tom Dr. Michael A´Hearn (University of Maryland, College Park). Délka vytvořeného prachového ohonu byla nakonec mnohem větší, než se původně předpokládalo. Z toho vědci usoudili, že se jádro komety zformovalo z drobných částeček hmoty, přičemž tento proces probíhal velice pomalu a velice "pečlivě". Pokud by jádro komety během svého vzniku tálo a zase zamrzalo, potom by vzniklé úlomky musely být mnohem větší. Zdá se, že dosavadní představy o kometě jako o ledovém tělese musíme poopravit.

Při srážce došlo k vypaření impaktoru a části kometárního materiálu, který doslova vystřelil do okolního prostoru. Uvolněný materiál expandoval rychlostí přibližně 1 až 10 km/s a zcela jistě došlo k vytvoření kráteru. Vědci stále analyzují získaná data za účelem přesného určení velikosti kráteru. Nyní se astronomové domnívají, že kráter bude větší, než původně očekávali, tj. 50 až 250 m.

Tempel1_XMM.jpg

Informace, získané pomocí evropské astronomické družice XMM-Newton potvrzují závěry, zjištěné i přístrojem ALICE na kosmické sondě Rosetta: jádro komety Tempel 1 obsahuje vodu. Uveřejněné snímky srovnávají stav komety krátce před srážkou a následně po srážce s impaktorem, odděleným od sondy Deep Impact.

Fotografie byly pořízeny v modrém (nahoře) a ultrafialovém světle (dole). Na ultrafialových snímcích jsou zřetelně patrny výtrysky hydroxylových iontů, vznikajících při rozpadu molekul vody. Přibližně 1,5 hodiny po srážce vzrostla jasnost hydroxylových skupin 5krát, zhruba 4,5 hodiny po srážce znovu poklesla.

Později bylo zjištěno, že družice XMM-Newton zaregistrovala i slabé rentgenové záření, produkované kometou. Vědci předpokládají že příčina jeho vzniku spočívá ve výměně elektrického náboje mezi ionizovanými částicemi slunečního větru a neutrálními částicemi v plynné obálce komety při vzájemných srážkách. Nebo se může jednat o rozptyl slunečního rentgenového záření na prachových částicích v okolí kometárního jádra. Obdobné jevy byly pozorovány již dříve u jiných komet. Astronomové nevylučují, že se může jednat o kombinaci obou uvedených vysvětlení.

Zdroj: www.spaceflightnow a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »