Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nepravidelné měsíce

Nepravidelné měsíce

Dráhy nepravidelných misícu - model
Dráhy nepravidelných misícu - model

Způsob, jak se z malých těles obíhajících Slunce stávají tělesa obíhající planety (např. měsíce) zůstával po dlouhou dobu jedním z nevyřešených problémů studia planetární soustavy. Článek publikovaný v časopise Nature 15. května ukazuje, jak lze tento problém vyřešit pomocí teorie chaosu. Článek navíc obsahuje předpovědi oblastí, ve kterých by astronomvé měli hledat další měsíce obíhající velké planety.

V posledních několika letech bylo objeveno veliké množství těles obíhajících velké planety. Například Jupiter má nyní 60 měsíců, Saturn 30. Astronomvé věří, že pochopení původu těchto těles může odhalit důležité vodítko porozumění rané historii planet. Takový pohled na naši sluneční soustavu nám umožní porozumět vzniku ostatních planetárních systémů a rozhodnout, zda jsou v některých podmínky vhodné pro život.

Měsíce můžeme rozdělit do dvou skupin - pravidelné a nepravidelné. Pravidelné měsíce mají přibližně kruhovou oběžnou dráhu a předpokládá se, že vznikly v průběhu ranné historie sluneční soustavy. Nepravidelné měsíce mají výrazně eliptickou dráhu a obíhají planetu ve vzdálenostech mnoho milionů kilometrů. Domníváme se, že tyto měsíce původně obíhaly Slunce a následně byly "zachyceny" planetou.

Při řešení "zachycení" vyvstaly dva problémy

  1. Problém gravitačního zachycení tělesa - mechanismus jevu, kdy těleso přechází z jedné oběžné dráhy okolo Slunce na oběžnou dráhu okolo planety zůstává nevyřešený.
  2. Vysvětlení drah nepravidelných měsíců - některé obíhají na přímé oběžné dráze - rotují stejně jako planeta, zatímco většina má zpětný (retrográdní) pohyb.

Dva matematici Bristolské univerzity (Stephen Wiggins a Andrew Burbanks) ve spolupráci s teoretickými chemiky na univerzitě Utah USA (David Farrelly a Sergey Astakhov) použili teorii chaosu k objasnění průběhu chemických reakcí. Zjistili, že přístup použitý pro řešení problémů chemických reakcí lze aplikovat na problém "gravitačního zachycení". Navíc předpokládali, že vyřešení tohoto problému jim pomůže získat nadhled nad původním probémem.

Stephen Wiggins uvedl: "Když jsme se začali zabývat teorií zachycení nepravidelných měsíců, zjistili jsme, že nikdo zatím nezkoušel tento problém řešit teorií chaosu ve třech dimenzích. Většina prací se zabývala popisem chování měsíců po jejich zachycení. K pokusu o porozumění jak může být těleso obíhající Slunce navedeno na dráhu okolo velkých planet jsme simulovali "přepínací" mechanismus. Zjistili jsme, že to byly chaos (nepravidelnosti), který umožnil zachycení".

Představené řešení nejen odpovídá současným pozorováním, ale také předpovídá další oblasti, kde se mohou malé měsíce nacházet. Schopnost předpovídat oblasti vhodné k pozorování velmi usnadní práci astronomům hledajícím nepravidelné měsíce velkých planet a také umožní ověřit tuto teorii v praxi.

Výzkum také vysvětluje vysoký počet měsíců se zpětným pohybem. Gravitačně zachycené měsíce pohybující se po přímé dráze mají větší tendenci k těsným přiblížením k planetě, což mimo jiné znamená vyšší pravděpodobnost zničení při kolizi s vnitřními měsíci velkých planet, případně s planetou samotnou.

Zdroj: University of Bristol






12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »