Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Neptun pohledem Hubblova kosmického dalekohledu

Neptun pohledem Hubblova kosmického dalekohledu

Nejnovější snímek Neptunu pořízený kamerou na palubě HST
Nejnovější snímek Neptunu pořízený kamerou na palubě HST
Planeta Neptun se 12. 7. 2011 dostala na své oběžné dráze kolem Slunce do stejné polohy, kde byla přibližně před 165 lety objevena. Na připomenutí této události pořídil Hubblův kosmický teleskop HST tyto "jubilejní" fotografie modrozelené obří planety.

Neptun je nejvzdálenější obří plynnou planetou ve Sluneční soustavě. Objevil ji německý astronom Johann Galle 23. 9. 1846. V té době se jejím objevem zdvojnásobil průměr známé části Sluneční soustavy. Neptun je od Slunce vzdálen přibližně 4,5 miliardy km, což asi 30násobek vzdálenosti Země. V důsledku slabší přitažlivosti Slunce v této vzdálenosti se Neptun doslova plahočí po své vzdálené oběžné dráze, přičemž jeden oběh kolem Slunce absolvuje za 164,79 roku.

Čtyři publikované obrázky pořídil Hubblův kosmický dalekohled pomocí kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) ve dnech 25. až 26. června 2011 během jedné otočky planety kolem rotační osy trvající 16 hodin. Tyto momentky byly pořízeny s odstupem přibližně čtyř hodin, čímž byl zobrazen celý povrch planety. Snímky odhalily přítomnost oblaků ve vysokých šířkách severní i jižní polokoule. Oblaka jsou tvořena krystalky zmrzlého metanu (metanový led).

Na této obří planetě dochází ke střídání ročních období podobně jako na Zemi, protože sklon její rotační osy dosahuje 29° (u Země je to 23,5°). Místo tří měsíců, což je délka trvání jednoho ročního období na Zemi, trvá jedno roční období na Neptunu více než 40 roků.

Jedna otočka Neptunu pohledem HST
Jedna otočka Neptunu pohledem HST
Jednotlivé snímky ukazují, že na Neptunu je mnohem více oblačnosti než před několika roky, kdy se většina oblačnosti nacházela na jižní polokouli. Pohled Hubblova kosmického dalekohledu odhalil, že oblačná aktivita se přesunula i na severní polokouli. Na jižní polokouli Neptunu nyní panuje období časného léta, na severní polokouli začíná zima.

Na fotografiích z HST je zachycena atmosféra planety; v ní přítomný metan pohlcuje červené světlo, což dodává Neptunu charakteristický akvamarínový nádech. Oblaka jsou zbarvena do růžova, protože odrážejí blízké infračervené záření.

Teplotní rozdíly mezi výrazným vnitřním zdrojem tepla Neptunu a studenými vrcholky jeho oblaků (-160 °C) mohou být spouštěcím mechanismem nestabilit v atmosféře, které pak způsobují velkoškálové změny počasí.

Neptun má zajímavou historii. Byl to Uran, který navedl astronomy na stopu další planety. Uran, sedmá planeta od Slunce, je vnitřním sousedem Neptunu. Britský astronom William Herschel a jeho sestra Caroline objevili Uran v roce 1781, tj. 65 let před objevem Neptunu. Krátce po objevu Uranu si Herschel všiml, že jeho dráha neodpovídá přesně vypočtené poloze podle Newtonovy teorie gravitace. Na základě sledování Uranu v roce 1821 francouzský astronom Alexis Bouvard spekuloval o tom, že může existovat ještě jedna planeta, která gravitačně působí na Uran a může tak ovlivňovat jeho oběžnou dráhu.

Vývoj oblačnosti na Neptunu v letech 1996, 1998 a 2002
Vývoj oblačnosti na Neptunu v letech 1996, 1998 a 2002
O více než dvacet let později Urbain Le Verrier (Francie) a John Couch Adams (Anglie), oba matematikové a astronomové, nezávisle na sobě předpověděli polohu záhadné planety na základě výpočtu gravitačního ovlivňování dráhy Uranu působením hypotetického neviditelného tělesa. Le Verrier poslal zprávu s udáním předpokládané polohy německému astronomovi na berlínské observatoři, kterým byl Johann Gottfried Galle. V průběhu dvou nocí roku 1846 Galle objevil a identifikoval planetu Neptun ve vzdálenosti necelý jeden stupeň od předpokládané polohy. Objev byl uvítán jako velká podpora Newtonovy teorie gravitace a porozumění fungování vesmíru.

Galle však nebyl prvním, kdo spatřil Neptuna na vlastní oči. V prosinci 1612, právě když pozoroval planetu Jupiter a jeho měsíce vlastnoručně vyrobeným dalekohledem, zakreslil Galileo Galilei planetu Neptun do svého pozorovacího deníku, avšak jako hvězdu. Více než o měsíc později, v lednu 1613 zaznamenal, že "hvězda" se nepatrně posunula vzhledem k ostatním stálicím. Avšak Galileo Galilei nikdy neidentifikoval tento objekt jako planetu a patrně neprováděl jeho další pozorování, což mělo za následek, že o objev Neptunu přišel.

Neptun není viditelný pouhým okem, je však pozorovatelný v triedru nebo v malém dalekohledu. V současné době jej můžete spatřit v souhvězdí Vodnáře, poblíž hranice se souhvězdím Kozoroha.

Zdroj: www.nasa.gov a hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Čtete také: Neptun má narozeniny




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »